01.12.2005
Tento krok pomůže exsovětské zemi přiblížit se Západu a usnadní její obchod s Evropskou unií.
Evropská unie udělila ukrajinské ekonomice status tržního hospodářství. Sdělil to podle agentury Reuters britský premiér Tony Blair na vrcholné schůzce představitelů EU s ukrajinským vedením v Kyjevě. Tento krok pomůže exsovětské zemi přiblížit se Západu a usnadní její obchod s Evropskou unií, který pro Ukrajinu představuje jeden z klíčových článků exportu.
EU zároveň slíbila podporovat členství Kyjeva ve WTO a podněcovat reformy tak, aby obě strany mohly záhy začít jednat o vzájemné zóně volného obchodu.
„Je to nejúspěšnější summit ze všech dosavadních devíti summitů Ukrajina-EU, neboť jsme dosáhli konkrétních výsledků,“ prohlásil na tiskové konferenci ukrajinský prezident Viktor Juščenko.
Ukrajině nově nabytý status mimo jiné umožní bránit se přímo proti obviněním z protizákonného dumpingu, tedy prodeje ukrajinských produktů pod cenou na evropských trzích.
„Změna statusu se projeví ve změně našich vztahů, včetně politiky antidumpingových řízení a celních plateb,“ uvedl Juščenko.
Podle předsedy Evropské komise José Barrosa, který se summitu také účastní, Ukrajina prošla během krátké doby velice dlouhou cestu. Dalším klíčovým krokem pro budoucí vývoj této exsovětské země budou podle Barrosa březnové parlamentní volby.
EU se všestranně snaží ukázat Ukrajině vlídnou tvář. Loni razantně podpořila takzvanou oranžovou revoluci a přispěla k vítězství prezidenta Viktora Juščenka. Rezervovaně se však stavěla k jeho výrokům o přípravě země na členství v EU. Místo toho zdůrazňuje, že je napřed třeba maximálně využít potenciál „politiky sousedství“ a teprve pak uvažovat o něčem jiném.
Dnešní summit se mimo jiné také zabývat otázkou vízového režimu, jehož uvolnění si Ukrajina přeje. Unie je o tom ochotna uvažovat, ovšem výměnou za uzavření readmisní dohody umožňující vracet ilegální migranty přicházející z Ukrajiny do EU. Organizace na ochranu lidských práv v této souvislosti varují, že Ukrajina dostatečným způsobem nerespektuje práva migrantů a žadatelů o azyl.
Obě strany by měly také podepsat dohodu o spolupráci v energetice, která předpokládá větší kontakty až po perspektivní propojení trhů s elektřinou, plynem, ropou či uhlím. Počítá se také s podpisem dohody o účasti Ukrajiny při využívání evropského satelitního systému Galileo a dohody o těsnější spolupráci v letectví.
Ukrajina je po loňském rozšíření EU jejím přímým sousedem. Od oranžové revoluce se netají ambicemi stát se členem unie; nynější ukrajinská vláda označuje vstup do EU za svou prioritu. Kyjev v létě oznámil, že nadále nebude požadovat víza od občanů unijních zemí.
EU nemá jednoznačný názor na otázku možného ukrajinského členství. Na stranu Kyjeva se přidala zejména Varšava, která poukázala na strategickou geografickou polohu Ukrajiny. Úsilí Ukrajinců o členství v EU a NATO podpořili i čeští senátoři z branného výboru při své červnové návštěvě Kyjeva.
