08.12.2005
Výhodněji by na tom z nových zemí byly Estonsko, Maďarsko a Litva, vyplývá z tabulky zpracované britskými úřady.
Pokud by se návrh předložený Británií tento týden stal základem sedmiletého rozpočtu EU (2007-13), Česká republika by měla možnost získat od Evropské unie za tuto dobu 2134 eur (asi 62.000 korun) na hlavu. Výhodněji by na tom z nových zemí byly Estonsko, Maďarsko a Litva, vyplývá z tabulky zpracované britskými úřady.
Příjem na osobu v Estonsku by byl 2495 eur, v Maďarsku 2341, v Řecku 2312, v Litvě 2152 a v ČR 2134. Ostatní čistí adresáti dotací z unie by na tom byli hůře – v Lotyšsku by na hlavu připadlo 1985 eur, na Slovensku 1954 eur, v Polsku 1690 eur, v Portugalsku 1692 eur, ve Slovinsku 1470, ve Španělsku 54 eur.
Členské státy EU bedlivě sledují, jaká je jejich „čistá“ finanční pozice, tedy rozdíl mezi odvody a příjmy; přepočet na obyvatele nejlépe vystihuje skutečné postavení.
Příjmy pocházejí u nových zemí zejména ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti určených na podporu chudším zemím a regionům, u starých hlavně ze zemědělských dotací. Odvody do EU závisí na hrubém národním produktu.
Více by do EU odvádělo než z ní dostávalo deset zemí, od Kypru (minus 168 eur na hlavu) po Nizozemsko (minus 1492 eur na hlavu). Negativní saldo by měly například Dánsko (1335), Švédsko (1245), Německo (1040) či Rakousko (1034). Británie by na tom byla „hůře“ než Francie (969:860).
V absolutních číslech by podle britského propočtu na rozpočtu EU vydělalo za sedm let nejvíc Polsko (plus 65,2 miliardy eur), nejvíc by na něm prodělalo Německo (minus 85,9 miliardy eur). Čistý příjem Česka by činil 21,8 miliardy eur.
Tabulka, kterou ČTK získala, se opírá o britskou metodiku výpočtu, která se v některých aspektech liší od způsobu, jak rozpočet kalkuluje Evropská komise.
