16.12.2005
Británie podle neoficiálních zdrojů přistoupila na snížení své slevy, kterou si vydobyla v 80. letech, o dalších 2,5 miliardy eur.
Z jednání summitu Evropské unie v Bruselu o unijním rozpočtu na období 2007-2013 zazněly dnes večer optimistické hlasy o možném dosažení dohody. Británie údajně na konci dne navrhla dále omezit výši své slevy z příspěvku do rozpočtu EU, jak většina partnerů požadovala. Polsko nicméně stále hrozí vetem, třebaže zároveň připouští, že nastal určitý pokrok.
Všechno není ještě vyřešeno, ale blížíme se k rozuzlení, které bude v souladu se zásadou solidarity, uvedl francouzský prezident Jacques Chirac, který celou argumentaci založil na zdůrazňování povinnosti „starých“ zemí EU včetně Británie nést rovnoměrně náklady způsobené loňským rozšířením unie.
„Nemohu zajisté předjímat, jak to dopadne, ale jsem spíše optimista,“ pokračoval, aniž by uvedl jakákoli čísla nebo vyložil navrhované formulace usnesení. Zdůraznil, že v jednáních postupuje „ruku v ruce“ s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Společně podle něj předložili kompromisní návrh vůči představám Británie na jedné a Polska na druhé straně.
Británie podle neoficiálních zdrojů přistoupila na snížení své slevy, kterou si vydobyla v 80. letech, o dalších 2,5 miliardy eur (asi 72,4 miliardy Kč), celkem tedy o 10,5 miliardy eur (asi 304 miliard Kč) během sedmi let, o které by se tak zvýšila částka na výdaje EU. Na zveřejnění již třetího britského návrhu se však ještě čeká.
Česko a Slovensko ve čtvrtek vyjádřily relativní spokojenost s již předchozím britským návrhem rozpočtu, který však většina zemí odmítla.
Předchozí vývoj
Britský premiér Tony Blair absolvoval na summitu Evropské unie řadu bilaterálních setkání, aby sladil stanoviska jednotlivých zemí, než podnikne poslední pokus o kompromis ohledně sedmiletého rozpočtu unie na léta 2007-13. Po poledni se sešel společně s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž zprostředkovatelská role při premiéře na vrcholné schůzce EU je stále zřejmější.
Bilaterální jednání na okraj summitu o sedmiletém rozpočtu Evropské unie přinesla podle mluvčího britského premiéra přinesla pokrok. Mluvčí zároveň oznámil, že pozdě odpoledne předloží předsednická země nový návrh rozpočtového kompromisu.
Premiéři a prezidenti „pětadvacítky“ se sešli k obědu krátce po půl druhé. Při této příležitosti nebyl ještě nový návrh dokončen, uvedl mluvčí. Vyložil, že po obědě bude Blair mluvit mezi čtyřma očima ještě s dalšími státníky a poté dostanou delegace očekávaný dokument. Ten by měl spatřil světlo světa v 17:30 SEČ.
Mluvčí odmítl reagovat na společnou iniciativu Francie, Německa a Španělska, v níž tyto země navrhly trvale snížit britskou slevu z odvodu do pokladny unie. Doporučily také zařadit do dohody závazek, že členské státy přehodnotí rozpočtovou politiku EU a začnou nový režim aplikovat od roku 2014.
Barroso i Merkelová nabízí pomoc
Debata se nyní stočila na zvýšení britského odvodu do evropské pokladny. Německá kancléřka Angela Merkelová podle diplomatů navrhla, aby EU v letech 2007-13 hospodařila s 1,045 procenta hrubého národního důchodu unie, což znamená proti stávajícímu návrhu zvýšení o 13,2 miliardy eur (přibližně 382 miliard korun) na 862,5 miliardy.
Z útržkovitých informací nebylo zatím jasné, zda by tento nárůst měl být hrazen výlučně Británií, nebo zda by se na něm podílely i další země, zejména Německo. Rozcházely se také dohady o tom, zda jde o výlučně německou iniciativu, nebo o upřesnění dříve oznámeného německo-francouzsko-španělského návrhu.
Podle zdroje Evropské komise se do hledání kompromisu aktivně zapojil předseda EK José Barroso. Nabídl, že komise urychleně přepočítá britskou slevu z rozpočtu tak, aby bylo jasné, jaká je její vazba k nákladům vyvolaným loňským rozšířením EU.
Šance na dosažení dohody jsou nejasné
Britský ministr zahraničí Jack Straw odmítl ráno šance na dohodu komentovat, stejně jako případné konkrétní ústupky v konečném návrhu. „Pracujeme velmi tvrdě. Uvidíme,“ řekl. Ani Angela Merkelová nechtěla spekulovat, zda se rozpočet podaří přijmout. „Nemohu vám říct, zda dospějeme k dohodě. Rozhovory jsou velmi, velmi těžké,“ řekla.
Vysoký činitel Evropské komise ráno vypočítal pět bodů, které jsou nezbytné pro dosažení dohody: zvýšení výdajů pro chudší země a regiony a na rozvoj venkova, lepší zacházení pro některé nové členy, změna ve výši a výpočtu britského „rabatu“, dohoda o revizní klauzuli umožňující celkové přehodnocení rozpočtové politiky EU, ohled na požadavky Evropského parlamentu.
Diplomaté v kuloárech spekulovali, že Francouzi jsou údajně připraveni se spokojit se zvýšením britského příspěvku o dvě až tři miliardy eur na sedm let, které by byly rozděleny mezi největší kverulanty včetně Polska. Pak by jim nevadila revizní klauzule, protože o jakékoli změně hospodaření EU musí členské státy tak jako tak rozhodnout jednomyslně.
Evropská komise se podle všeho smířila s britskou taktikou vůči novým členským zemím, jež spočívá ve snížení prostředků na projekty pro ně, jež je kompenzováno snazším využitím těchto fondů.
Vysoký zdroj EK podotkl, že tato „pružnost“ se stala jedním z klíčů k dohodě. Připustil, že může vést k poklesu efektivnosti a finanční kázně.
Česká republika a Slovensko již na summitu řekly, že jim tento přístup vyhovuje; umožňuje dosáhnout na více peněz, i když je nominální hodnota celkového balíku menší. Komise naopak tento trend dosud trpce kritizovala.
Česko má zájem, aby nový návrh obsahoval další uvolnění pravidel pro čerpání z fondů EU. Například si přeje, aby se prostředky na velké projekty financované z Fondu soudržnosti mohly čerpat v neomezené lhůtě; navrhovaný čtyřletý limit (N+3) považuje za „východisko z nouze“. Nelíbí se mu také formulace, že strukturální fondy lze používat na „sociální bydlení“; v debatě žádal, aby bylo upřesněno, že jde o rekonstrukci panelových sídlišť.
Dosavadní britský návrh počítá s rozpočtem ve výši 849,3 miliardy eur (přibližně 24,5 bilionu korun) na sedm let. Na dotace ze soudržnostních fondů EU, které nejvíce zajímají chudé nováčky, je pamatováno 299 miliardami, z nichž má více než polovina směřovat do nových zemí. Česká republika by měla takto dostat 23 miliard eur (700 miliard korun); Slovensko by mohlo počítat s 12,4 miliardy eur.
Možné důsledky nedohody:
– Důvěra ve spolupráci všech 25 členských zemí může být vážně podkopána. V budoucnosti bude unie jako pravděpodobně velmi složitě činit klíčová rozhodnutí.
– Nové členské země ztratí část peněz, které by jim plynuly z evropských strukturálních fondů, z důvodu toho, že budou mít málo času na přípravu národních programů. Na přípravu totiž potřebují minimálně 15 měsíců.
– Příští rakouské předsednictví EU může v lednu nebo v únoru uspořádat záchranný summit nebo čekat na řádný termín v březnu, kde by mohla být otázka rozpočtu znovu nastolena.
– Nová finanční perspektiva byla dosud připravována na základě statistik z roku 2004. Plán by musel být předělán na základě údajů z letošního roku.
– Velké regiony ve Španělsku a Itálii ztratí miliony eur na regionální pomoci, protože překročí hranici (75 % HDP Evropské unie), která je klíčová pro udělení pomoci.
