19.12.2005
Nováčci v EU jsou nakonec spokojeni s výší rozpočtu. Nejdéle při jednáních odolávali Poláci a Maďaři. Varšava chtěla, aby dostala více z třinácti miliard eur, o které byl rozpočet oproti původnímu britskému návrhu navýšen.
Nováčci jásají: Druhý Marshallův plán
Atmosféra v paláci Justus Lipsius, kde se sešli evropští státníci nad rozpočtem unie, se pohybovala mezi skepsí a opatrnou důvěrou v konečnou dohodu. Až v sobotu kolem třetí ráno se účastníci mohli radovat. Šéfové států a vlád se dohodli na příštím sedmiletém rozpočtu pětadvacítky ve výši 862,363 miliardy eur, tedy 1,045 procenta výkonu ekonomik členských zemí.
Z Bruselu tak odjížděli spokojení snad všichni. Britové se sice vzdali části své slevy z rozpočtu, ale dotáhli jednání k dohodě, bez které by bylo jejich šestiměsíční předsednictví považované za naprostý neúspěch. Francouzi se dál mohou těšit na příliv dotací zemědělcům. Němci si vysloužili obdiv za štědrost, se kterou zachránili rozpočtovou dohodu. A celé unii se podařilo alespoň prozatím uniknout hrozbě krize, která se nad ní vznášela od krachu euroústavy.
Největší kámen ale spadl ze srdce novým členským zemím. Ty už nyní mohou plánovat projekty hrazené z peněz, které do nich poplynou z evropských fondů po roce 2007. Kdyby se summit EU nedohodl na rozpočtu, do střední a východní Evropy by mířil jen zlomek dotací. Unie by musela po roce 2007 pracovat s ročními rozpočty, které by prakticky znemožnily velké dlouhodobé projekty.
Každé páté euro do Polska
Nováčci v EU byli nakonec spokojeni i s výší rozpočtu. Nejdéle při jednáních odolávali Poláci a Maďaři. Varšava chtěla, aby dostala více z třinácti miliard eur, o které byl rozpočet oproti původnímu britskému návrhu navýšen. Nakonec dostala skoro 60 miliard eur na rozvoj chudých regionů a budování infrastruktury.
„Dosáhli jsme svého tak na 95 procent. Vítězství chutná jako francouzské šampaňské. Každé páté euro z rozpočtu EU se utratí v Polsku,“ prohlásil premiér Kazimierz Marcinkiewicz. Ten rovněž ocenil německou kancléřku Angelu Merkelovou, která sehrála zásadní roli zprostředkovatelky a navrhla navýšit rozpočet o třináct miliard eur oproti britskému záměru. Její země zaplatí jako největší plátce do rozpočtu i největší část tohoto navýšení.
Schválený návrh komentátoři označují za druhý Marschallův plán. Tentokrát pro nové země EU.
Merkelová navíc darovala sto miliónů eur nejchudším vojvodstvím na východě Polska. „Bylo to krásné a báječné gesto solidarity,“ chválil ji Marcinkiewicz.
Půlroční diplomacie
Z polské snahy ale vytěžilo i Česko a Slovensko. Díky tomu, že se rozpočet zvětšil, bude mít Praha ročně nárok na tři miliardy korun navíc.
Obě země se přitom spokojily už s původními britskými návrhy. Podle premiéra Jiřího Paroubka se v nich odrazila aktivita české diplomacie i jeho samého. „Poláci se začali starat o rozpočet týden před summitem, my už před půl rokem,“ řekl včera v pořadu Sedmička TV Nova.
Český čistý příjem z unie by mohl být až 93 miliard korun ročně. Ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti může Česko získat až 23,7 miliardy eur. To je 330 eur na hlavu za rok, tedy nejvíce z celé unie. Česko v tomto případě těží hlavně z toho, že je relativně chudé, ale růst jeho ekonomiky je poměrně vysoký. Právě podle těchto kritérií se výše pomoci stanovuje.
Výsledek schůzky se hodnotí jako dobrá zpráva pro Evropu. Kromě Merkelové chválili státníci především britského premiéra Tonyho Blaira, který se vzdal až 10,5 miliardy eur z vlastní slevy a souhlasil s reformou britského rabatu. Okamžitě si za to vysloužil ostrou kritiku doma. Už na závěrečné tiskové konferenci ho novináři obvinili, že obětoval miliardy z peněz britských daňových poplatníků, ale nic za to nezískal. „Tak vidíte, s čím se musím potýkat,“ prohodil Blair k předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi, aniž by si uvědomil, že má zapnutý mikrofon.
Co získalo Česko
Česká republika bude moci v letech 2007 až 2013 získávat z Evropské unie čistý příjem až 93 miliard korun ročně .
Výrazně se zlepšují podmínky pro čerpání unijních peněz.
EU bude nováčkům spolufinancovat až 85 procent hodnoty projektů.
Z evropských fondů bude možné hradit i DPH za projekty, což prospěje především obcím a nevládním organizacím.
Do roku 2010 bude možné fakturovat projekty čtyři roky, poté to bude opět jen tři roky.
V roce 2010 se přehodnotí růst ekonomiky nových členských zemí a Česko může získat ještě o něco více pomoci.
Rozpočet vyhradil 200 miliónů eur pro Prahu. Peníze budou údajně použity na přípravu projektů hrazených z jiných evropských fondů.
Z dotací bude možné hradit i rekonstrukce panelových domů.
Co dál dohodla EU
Makedonie získala status kandidátské země.
EU vyzvala Írán, aby ukončil jaderný program, přestal vyhrožovat Izraeli a skoncoval s diskriminačními opatřeními, která pociťují čeští vývozci.
Vyřešení sporu o nižší DPH pro bytovou výstavbu a restaurace bylo odloženo na leden.
