28.12.2005
Pro Evropskou unii je dnešní start zásadním krokem k vlastnímu systému, který má konkurovat fungujícímu americkému systému GPS.
Do vesmíru ve středu zamířila první komunikační družice evropského navigačního systému Galileo, který v budoucnu mimo jiné usnadní navádění řidičů, pilotů, námořníků či záchranářů a pomůže i farmářům nebo kartografům. 600 kilogramů těžkou sondu nazvanou Giove A dopoledne vynesla na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz.
Podle agentur proběhl start v 06:19 SEČ z kazašského kosmodromu Bajkonur bez problémů. Po devíti minutách letu začal manévr trvající tři a tři čtvrtě hodiny, při němž byl satelit umístěn do výšky 23.600 kilometrů.
Start plánovaný původně na pondělí byl odložen o dva dny kvůli problémům na pozemních stanicích, které mají sledovat pohyb satelitu ve vesmíru.
Pro Evropskou unii je dnešní start zásadním krokem k vlastnímu systému, který má konkurovat fungujícímu americkému systému GPS. Francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy dnes prohlásil, že jde o „vědecký úspěch“, který zajišťuje průmyslovou a technickou nezávislost Evropské unie.
Družice ve tvaru krychle, která váží 602 kilogramů, má odhadovanou životnost dva roky. Po této první experimentální družici má na jaře příštího roku následovat Giove B. Do roku 2008 má být ve vesmíru už čtveřice družic určená k vyzkoušení systému. Galileo bude mít celkem 30 družic, 27 operačních a tři záložní. V plném provozu má být v roce 2010.
Název Giove je zkratkou pro ověření systému Galileo ve vesmíru (Galileo In-Orbit Validation Element). Vzdává se tím zároveň hold italskému astronomovi i jeho objevu čtyř hlavních měsíců Jupitera, který se italsky rovněž nazývá Giove.
Od nového systému si EU slibuje značný komerční přínos i technologickou revoluci, srovnatelnou se zavedením mobilních telefonů. Zatímco americký systém GPS a ruský GLONASS jsou původně vojenské, evropský systém má být civilní a mnohem přesnější.
Galileo má celkem stát asi 3,6 miliardy eur. O 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 se má podělit EU a Evropská vesmírná agentura (ESA). Náklady v letech 2008 až 2010 se odhadují na 2,1 miliardy eur; nejvýše třetinu by měla uhradit společná pokladna EU, zbytek má pocházet od soukromých investorů. Kromě EU se do projektu zapojila Čína a Izrael, zájem projevily třeba i Ukrajina, Indie nebo Austrálie.
