29.12.2005
EU vypustila družici navigačního systému Galileo. Ten má přinést technologickou revoluci, srovnatelnou se zavedením mobilů
Horolezci bloudící ve sněhové bouři i oběti přírodních katastrof dostanou mnohem větší šanci, že přežijí. Lodi a letadla budou navigovány s přesností na jeden metr. Dálkoví řidiči už nezfalšují údaje o ujetých kilometrech, zemědělci nebudou moci spekulovat s výměrou osetých ploch.
Evropský systém satelitní navigace Galileo, jehož první součást včera z kazašského Bajkonuru vynesla na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz, skýtá nebývalé možnosti. Zatím stál Evropskou unii 3,6 miliardy eur, jeho výdělek by ale měl být mnohonásobně vyšší. Za patnáct let by ho mohly využívat až tři miliardy lidí, odhadl včera bývalý eurokomisař Karel van Miert.
Projekt má naplno fungovat od roku 2010.
Brusel chce nezávislost…
Kromě členských zemí EU se na projektu již dnes podílí Čína a Izrael, zájem projevily také Austrálie, Indie či Ukrajina. Účast Číny ale unie po intervenci Spojených států omezila. „Číňané nebudou mít přístup ke všem technologiím, které Galileo zahrnuje, například ke kódování,“ řekl Laurence Nardon z Francouzského ústavu mezinárodních vztahů.
… a doufá v prosperitu
Globální navigační síť, která nalezne uplatnění při řízení záchranných akcí, zlepšení osobní bezpečnosti občanů stejně jako při výběru poplatků na dálnicích, otevírá trh v hodnotě téměř tří set miliard eur.
Včera vypuštěná družice má tvar krychle a váží 602 kilogramů. Do pěti let by na oběžné dráze mělo ve výšce 23 600 kilometrů kroužit celkem třicet satelitů, z toho tři záložní. Centrála systému bude ve francouzském Toulouse. Kontrolní družicová stanoviště mají fungovat v Německu a Itálii.
Česká republika do projektu, který provázely spory a zpoždění – hlavně kvůli penězům na jeho rozjezd – vložila zatím přibližně 2,4 miliónu eur.
„To, že Galileo bude civilní systém s normálním komerčním provozem a zárukami dostupnosti, představuje jeho největší výhodu,“ zdůrazňuje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
Možnosti využití navigační sítě v každodenním životě jsou už dnes obrovské.
„Například pražská firma Icenet letos v rámci Galilea uspěla s projektem monitorování pohybu starých a nemocných osob a malých dětí,“ říká mluvčí České kosmické kanceláře Tomáš Přibyl.
Co by měl změnit kosmický Galileo
Navigace letadel a lodí
Dnes navigační systémy určují polohu letadel a lodí s přesností na 30 metrů, Galileo ji stanoví s odchylkou jednoho metru. Americký systém GPS přesné zaměření umožňuje jen armádě.
Přesný i mezi věžáky
Galileo stanoví přesnou polohu cíle i mezi výškovými domy.
Hlídač
Příbuzní budou moci stále sledovat pohyb starých a nemocných lidí nebo malých dětí.
Ujetá vzdálenost
Galileo určí přesně, kolik kilometrů urazil kamión a jestli skutečně sledoval stanovenou trasu. Umožní najít nejkratší cestu k danému cíli. Firmy sníží náklady na přepravu, řidiči nebudou moci podvádět.
Osetá pole pod lupou
Bude možné přesně změřit, jakou plochu zemědělci oseli. To je důležité pro to, aby nemohli dostávat větší dotace, než jim přísluší.
Zdroj: Česká kosmická kancelář
