10.01.2006
Letmý pohled by napovídal, že Evropanky se ještě nikdy netěšily takovému respektu a právům. K úplné rovnosti mužů a žen však je stále ještě daleko.
Letmý pohled by napovídal, že Evropanky se ještě nikdy netěšily takovému respektu a právům. Například: ve skandinávských zemích tvoří poslankyně polovinu parlamentu. Muži se tam podvolují úkolům v domácnostech jako nikdy předtím.
K úplné rovnosti mužů a žen však je stále ještě daleko. Nová studie britské Rady pro rovné šance (EOC) dokládá, že potrvá nejméně 200 let, než budou mít Britky stejná práva a moc jako muži. Zpráva dokumentuje, že počet žen ve vedoucích pozicích se v zemi zvyšoval jen velmi zvolna. Třicet let starý zákon proti diskriminaci na tom jen málo změnil.
Bariéry bránící uplatnění
„Třicet let od chvíle, kdy byl přijat zákon proti diskriminaci, nastal čas vypořádat se s tvrdou skutečností,“ citovala agentura Reuters šéfku EOC Jenny Watsovou. „Nic se nezmění, dokud neodstraníme bariéry, které brání ženám uplatnit jejich talent a zkušenosti.“
Poněkud lepší situace je u níže postavených manažerů, kde ženy tvoří třetinu. Firemní kultura, která počítá s prací do pozdních hodin, se nesnáší s péčí o rodinu.
Norsko přiděluje kvóty
„Více než polovinu diplomů z ekonomických škol mají absolventky, byla by škoda je nevyužít,“ citoval list Guardian zdůvodnění norské ministryně pro rovné šance Karity Bekkemellemové.
Zákon, který vstoupil v platnost s počátkem roku, bude tvrdě prosazován. Předchozí vláda se snažila získat firmy pro své plány dobrovolně. Její kvóty ale do plánovaného termínu – loňského 1. července – splnila pouze pětina norských firem.
„Nechceme čekat dalších dvacet třicet let, než dostatečně inteligentní muži nabídnou ženám místa ve vedení,“ prohlásila Bekkemelemová.
Nový nápad – možná trochu překvapivě – příliš nepodpořili norští podnikatelé. Raději by zachovali současný stav. Představují si například pružnější a pohotovější způsoby pro výběr kandidátů.
Norský příklad zatím neinspiroval jiné země k následování. Existují ale některé kvóty v místní politice, například ve Francii.
Britky stále doufají, že jejich podíl na rozhodování se zvýší přirozenou cestou, bez nařízených kvót. Připomínají výhody manažerských týmů, kde nejsou výhradně muži.
„Jsem přesvědčena, že skupiny, promíchané věkově či etnicky, podle věku či zkušenosti, pracují mnohem lépe než jednostranně profilované týmy,“ míní Deana Oppenheimerová, americká bankéřka pracující pro britskou pobočku společnosti Barcleys.
Podpora rodiny
