19.01.2006
EP schválil usnesení, vyjadřující nespokojenost sněmovny s dohodou o sedmiletém rozpočtu Evropské unie.
Evropský parlament dnes jasnou většinou hlasů vyjádřil nesouhlas s dohodou o sedmiletém rozpočtu Evropské unie, ke které na prosincovém summitu dospěli šéfové států a vlád „pětadvacítky“.
EU má podle dohody ze summitu hospodařit v letech 2007 až 2013 se sumou 862 miliard eur, zatímco EP původně požadoval 975 miliard. Pro usnesení, vyjadřující nespokojenost sněmovny s tímto výsledkem, hlasovalo 541 poslanců, 56 bylo proti a 76 se zdrželo.
Přijetí rezoluce neznamená smetení dohody o financích EU ze stolu, ale naopak, předchází vlastním jednáním zástupců EP, rakouského předsednictví EU a Evropské komise o kompromisu. Klíčové hlasování v EP se tak očekává až na březnové schůzi.
Až na jednu výjimku všichni slovenští europoslanci hlasovali v souladu s většinou v EP, protože si myslí, že dohodu z prosincového summitu lze ještě vylepšit. Naopak značná část českých europoslanců hlasovala proti, nebo se zdržela, protože se obává, že Česká republika by na případné změny mohla doplatit.
„Úsilí EP získat více peněz je málo reálné. Kdyby vyjednávání ztroskotala, mohlo by to mít pro nové členské země naprosto katastrofální účinky,“ řekl ČTK poslanec Jan Březina (KDU-ČSL). Kdyby totiž platilo jen rozpočtové provizorium, Česko by mohlo napřesrok čerpat jen asi 30 miliard korun, zhruba třetinu sumy, přislíbené na prosincovém summitu.
Této možnosti se hrozí i Jan Zahradil (ODS). „Dalšími průtahy nemůže nikdo nic vydělat, rozhodně nikoli v žádném případě ČR, a proto je povinností českých europoslanců to komplikovat co nejméně. I kdyby šlo jen o pouhé ukazování svalů či více moci pro EP, tak tuto hru hrát nebudeme,“ řekl.
„Uznávám argumenty parlamentu, že je málo peněz na evropské projekty. Ale jsme tu i jako poslanci za ČR, a pro ni je vyjednaná dohoda maximum dosažitelného,“ vysvětlil Libor Rouček (ČSSD), proč se hlasování zdržel. Nepovažuje však za pravděpodobné, že by EP nakonec dohodu o financích vetoval, i výsledkem sporu nejspíše budou jen drobné korekce v rámci dohodnuté sumy.
„Jestli se rozpočet sníží o 112 miliard eur, musíme projednat důsledky. Víme, že by padly některé velké projekty, třeba na propojení starých a nových členských států, které by napomohly růstu a zaměstnanosti,“ objasňoval postoj slovenských europoslanců Vladimír Manka (Smer). Shodně jako opoziční poslanec hlasoval i jeho kolega z vládní strany Ján Hudacký, protože je zapotřebí ze společné pokladny více podporovat výzkum a inovace, malé podniky, chudé regiony a také přidat na odstavení jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
Při minulém dohadování rozpočtů na období 2000-06 se EP podařilo zvýšit celkovou sumu pro společnou pokladnu jen o dvě miliardy eur. Usnesení argumentuje, že prosincová dohoda nezaručuje „budoucí posílení prosperity, solidarity a bezpečnosti společenství, ani nebere ohled na závazky vůči novým členským zemím“. EP je však připraven „konstruktivně vyjednávat“, pokud rakouské předsednictví dostane od členských zemí „reálný mandát“.
Kancléř Schüssel však varoval, že sotva bude možné jít nad prosincový kompromis „pětadvacítky“. Rezoluce EP kritizuje nejen výši sumy, ale i její rozdělení, s důrazem na tradiční výdaje, místo reakce na výzvy současnosti. EP se také domáhá slova při revizi rozpočtového hospodaření za dva roky.
