31.01.2006
Německo už nemá pověst odborářského ráje. Časy se změnily. Míra nezaměstnanosti se ještě loni v únoru vyšplhala na poválečný rekord 12,6 procenta. V prosinci klesla na příznivých 11,2 procenta.
Velká tiskařská firma Heidelberger Druckmaschinen za sebou měla bezútěšné roky. Sráželi ji japonští konkurenti i slábnoucí trh. Prodělala proto bolestnou terapii: musela propustit 3500 lidí.
Proti silným odborům se podařilo prodloužit pětatřicetihodinový pracovní týden. Teď se jí začíná znovu dařit.
„Předstoupili jsme před zaměstnance a řekli, pohleďte, přátelé, musíme být pružnější,“ vzpomíná výkonný ředitel Bernhard Schreier. „Časy nebyly odborářům příliš nakloněny, takže ti lidé museli přijít s ústupky.“ Teď ve firmě v Heidelbergu už zase uvažují o přijímání nových lidí.
Zeštíhlování firem
Firmy zmrazily mzdy a propouštějí. Často pod pohrůžkou, že odejdou do levnějších zemí. A zabralo to. Výstražných příkladů bylo dost. Například berlínská pobočka výrobce televizí Samsung. Od 1. března se rozloučí 710 zaměstnanců, firma míří do Maďarska.
Teď začínají Němci věřit, že po čtyřech letech stagnace se největší ekonomika eurozóny vrací k tradiční úloze klíčového hráče. Rozličné statistiky naznačují, že třetí největší světová ekonomika je znovu na vzestupu. Už loni bylo Německo největším exportérem.
„Vše, co nyní potřebujeme, je, aby se úspěch německých firem více odrazil v poklesu nezaměstnanosti,“ řekl Klaus Wübbenhorst z marketingové společnosti GfK.
To si přeje každý Němec. Ekonomové oceňují, že pravidla míří správným směrem. Tři roky reforem pracovního trhu zeštíhlily podpory. Nezaměstnaní Němci cítí větší tlak, aby si rychle nalezli nové zaměstnání.
Ustupující deziluze
„Německé problémy byly značně nadsazovány,“ řekl listu Die Welt Norbert Walter, ekonom Deutsche Bank. „Učinili jsme velký pokrok, start do roku 2006 nebyl špatný.“ Ekonomové přitom upozorňují, že další snižování nezaměstnanosti nepřijde okamžitě. Přes náznaky, že se ekonomice začíná dařit, nevyhnutelné zeštíhlování firem bude ještě pokračovat. Například: společnost Deutsche Telekom plánuje ještě v roce 2008 propustit 32 tisíc pracovníků.
Růst ekonomiky ale uvolní ruce vládě. „Pokud se situace na trhu práce zlepší – alespoň trochu – vláda Merkelové bude mít hned větší prostor pro manévrování,“ předpovídal loni týdeník Der Spiegel.
Dosavadní kroky může hodnotit spíše pozitivně. Výsledky přinesly minijoby, tedy dotovaná místa za symbolický plat, daňové úlevy či plány na podporu při zakládání vlastní firmy. Podpora začínajících podnikatelů přinesla 232 tisíc nových míst. Minijoby byly ještě úspěšnější: přinesly práci 6,5 miliónu Němců. Především v profesích, jako jsou uklízeči, kadeřnice či pokladní v supermarketech.
Kritiků zatím přesto neubylo. Říkají, že tito lidé dál zatěžují nákladný sociální stát. Počet lidí, kteří přispívají na zdravotní a penzijní pojištění, totiž dále klesá: o čtyři procenta za poslední tři roky. A je tu i druhý problém: mnohé minijoby zabírají lidé, kteří mají další zaměstnání. „Není jisté, že minijoby plní zamýšlenou funkci, tedy že vracejí lidi do zaměstnání,“ tvrdí ekonom Dieter Braeuninger.
