03.02.2006
Neporozumění mezi Evropou – kde tento týden přetiskly satirické kresby další listy – a muslimy se prohloubilo.
Muslimským světem se šíří emotivní protesty proti karikaturám proroka Mohameda, které před časem zveřejnil dánský list Jylland-Posten. Neporozumění mezi Evropou – kde tento týden přetiskly satirické kresby další listy – a muslimy se včera prohloubilo.
Výzvy k bojkotu dánského zboží, například značky Lego, vyslyšely statisíce muslimů. Obchodníci často sami vyklízeli „nežádoucí“ výrobky z regálů. Řetězec Carrefour odstranil veškeré dánské produkty ve svých obchodech v Egyptě, Ománu, Kataru a Spojených arabských emirátech.
Jinde pálili dánské vlajky či portréty dánského premiéra. V palestinské Gaze obsadilo Komando organizace Islámský džihád úřadovnu Evropské unie. Militanti hrozili zničením budovy, žádali po zastoupení omluvu. Mise byla nakonec uzavřena.
Dánská vláda se snažila napětí ztlumit. Premiér Anders Fogh Rasmussen oznámil, že připravil na dnešek schůzku se zahraničními velvyslanci. Jinými slovy: učinil gesto, o které jej od počátku nedorozumění islámské země žádaly.
Za toto řešení se přimlouvaly i jiné země. „Dánská vláda zpočátku záležitost podcenila, měla si povolat velvyslance islámských zemí už dávno,“ prohlásil švédský premiér Göran Persson. Už dřív se omluvil i list Jylland-Posten, hájil ale svůj záměr bránit svobodu vyjadřování. Rasmussen připustil, že konflikt dávno přesáhl hranice Dánska. Odmítl ale přijímat odpovědnost za obsah nezávislého listu.
Situaci se snažil zklidnit i majitel deníku France-Soir, který uvedl karikatury proroka mezi prvními. Majitel listu propustil ředitele Jacquese Lefranka. „Je to výraz velkého respektu vůči vyznání a soukromému přesvědčení jednotlivce,“ vysvětlil majitel.
S bouří v arabském světě kontrastoval čin jordánského týdeníku Šihán. Přetiskl tři ze dvanácti karikatur a doprovodil je úvahou, zda škodí muslimům víc tyto kresby, nebo zabíjení rukojmích v Iráku.
Bylo možné takovou vlnu nevole předpokládat? Islámská tradice zapovídá zobrazování proroka v jakékoli podobě. Zveřejněné karikatury navíc měly satirický podtext. I umírnění muslimové, jako například afghánský prezident Karzáí, hovoří o tvrdé urážce.
Není to první případ, kdy se svoboda projevu, jak ji vnímají západní země, ostře střetává s pravidly muslimské víry. Stále platí rozsudek smrti nad spisovatelem Salmanem Rushdiem. Předloni byl kvůli své kritice konzervativního islámu zabit nizozemský režisér Theo van Gogh. Před islamisty se skrývá nizozemská poslankyně Ayaan Hirsi Aliová, která chystá dokument o životě gayů v islámských zemích.
Rozhořčení muslimové, které popudily nové karikatury Mohameda v západních denících, nejsou nyní naladěni na možnou diskusi. Chtěli v první řadě omluvu. Po dánském premiérovi Rasmussenovi potom požadovali ujištění, že se podobný případ už nikdy nebude opakovat. Zobrazení proroka pokládají za rouhání.
Tedy: chtějí, aby Kodaň dostala pod kontrolu obsah nezávislých novin. Něco podobného je přitom v západním světě obtížně představitelné.
Výhružky Dánům
„Hrozba je míněna opravdu vážně,“ zdůraznil v rozhovoru pro arabskou televizi Al-Džazíra člen jedné z těchto skupin.
Nebyla to první hrozba. Již dříve byla redakce Jyllands-Posten vyklizena kvůli hrozbě atentátu. Předtím bylo Dánsko terčem výhrůžek islamistů kvůli svým 500 vojákům, kteří působí v Iráku. Dánské ministerstvo zahraničí potom zaplavil téměř milión mailů, které kresby odsuzovaly.
Norsko reagovalo na varování uzavřením svého úřadu na západním břehu Jordánu.
Snahy diplomatů
Umírněnější slova včera zazněla i od některých arabských politiků. Egyptský prezident Husní Mubarak například uvedl, že kampaně kolem kreseb mohou zneužít extremisté a teroristé. Hájil rovněž svobodu slova. „Nesmí to ale být omluvou pro urážku náboženství,“ varoval.
Spor kolem kreseb
