08.02.2006
Podle polské ministryně financí budou Poláci připraveni hovořit o zavedení v roce 2009.
„Měli bychom vstoupit do eurozóny tak rychle, jak to jen půjde. Možnosti jsou ale omezené,“ uvedla polská vicepremiérka a ministryně financí Zyta Gilowská ve vysílání Radia Zet. Hlavní komplikace vidí ve sféře veřejných financí.
Změny podle ní jsou nutné proto, aby Polsko splnilo takzvaná maastrichtská kritéria. Podle nich například schodek veřejných rozpočtů nesmí přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu a veřejný dluh nesmí být vyšší než 60 procent HDP.
Míra inflace navíc podle kritérií nesmí o více než 1,5 procenta překročit inflaci měřenou jako průměr tří zemí Evropské unie s nejnižší inflací a dlouhodobé úrokové sazby nesmějí o více než dvě procenta překročit sazby ve stejných zemích. Dalším důležitým požadavkem je kurzová stabilita.
Předchozí levicová vláda premiéra Marka Belky si jako termín přijetí eura předběžně stanovila rok 2009. Sociálně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která zvítězila v loňských parlamentních i prezidentských volbách, má však vůči převzetí jednotné měny výhrady.
Nový kabinet premiéra Kazimierze Marcinkiewicze dal najevo, že pro něj vstup do eurozóny nebude hlavním cílem. Prezident Lech Kaczy#241#ski (PiS) by si dokonce přál, aby se v roce 2010 konalo referendum o tom, zda Polsko vůbec má zavést euro. Přijetím jednotné měny totiž podle něj země ztratí část své suverenity.
Polsko jako jediná z deseti nových členských zemí, o které se v květnu 2004 EU rozšířila, dosud neurčilo datum přijetí eura. Česká republika chce přijmout jednotnou měnu v roce 2010, rok po Slovensku.
Podle nedávné zprávy Evropské komise Polsko navíc zatím nesplnilo ani jeden z 38 úkolů, které jsou nutné k přijetí eura. Česká republika má na svém kontě jediný splněný úkol, stanovila termín přijetí společné evropské měny. Lépe je na tom Slovensko, jež má splněno už více než 20 kroků.
