15.02.2006
Kancléřka Angela Merkelová sbírá obdiv za obratnou zahraniční politiku, nově přesvědčila projevem na mnichovské bezpečnostní konferenci. Zahraničí aplauduje, oceňují ji i samotní Němci.
Kancléřka Angela Merkelová sbírá obdiv za obratnou zahraniční politiku, nově přesvědčila projevem na mnichovské bezpečnostní konferenci. Zahraničí aplauduje, oceňují ji i samotní Němci.
Průzkumy veřejného mínění jí přisoudily osmdesátiprocentní popularitu. Žádný kancléř dosud takové obliby nedosáhl.
Úspěch ale bledne, když přijde řeč na domácí politiku. Merkelová to příliš nekomentuje.
„Kterýkoli Němec, kterého nezajímá zahraniční politika, se musí ptát, kdo vlastně řídí vládu?“ napsal deník Handelsblatt. „Kancléřka na domácích záběrech není,“ konstatoval list.
Přitom se zdá, že je hodně věcí, ke kterým by se vyjádřit mohla.
Podle nových statistik se v závěru loňského roku růst největší evropské ekonomiky překvapivě zastavil.
Západem Německa se šíří protesty pracovníků veřejných služeb, největší za uplynulá léta. Odboráři odmítají prodlužování pracovního týdne z 38,5 na 40 hodin. Jakkoli jsou jejich pracovní smlouvy v kompetenci měst či zemských vlád, očekávala se zásadnější slova od spolkové vlády.
Východní Německo žije vyjednáváním vyšších platů ve strojírenství. Zástupci tamních 70 tisíc odborářů ze svazu IG Metall žádají pětiprocentní zvýšení mezd. Svaz vyhrožuje stávkou.
A konečně: podle lednových čísel úřadu práce překročil po několika měsících znovu počet nezaměstnaných hranici pěti miliónů.
„Kancléřka prokázala kvality na mezinárodní scéně, teď musí obrátit pozornost na domácí politiku,“ soudí Peter Lösche, politolog z Gottingenské univerzity.
Jsou tu ale i mnohem povzbudivější zprávy.
Německému exportu se nebývale daří. Německo prodává více zboží než kterákoli jiná země. A nálada mezi podnikateli i spotřebiteli je na velmi solidní úrovni, zlepšila se, uvádí včerejší zpráva Sněmu německých obchodních a průmyslových komor.
Ekonomové proto očekávají, že letos nabere německá ekonomika opět vyšší tempo. „Pokud jste si toho nevšimli, Německo už není nemocným mužem Evropy,“ říká Elga Bartschová, ekonomka investiční banky Morgan Stanley.
Němci chtějí nadějným prognózám věřit. Jistá nedůvěra ale přesto přetrvává. Jaké jsou tedy šance, že se splní spíše optimistické předpoklady?
Ekonom Rainer Guntermann odhaduje, že německé hospodářství letos vykáže dvouprocentní růst. To je značné zrychlení: loni byl růst pouze půlprocentní. Současně by to znamenalo nejvyšší růst za posledních šest let.
Pokud ale má mít oživení zdravý základ, jsou potřeba další kroky. Ekonomové zmiňují několik základních podmínek. V příštím půlroce musí Merkelová zaměřit pozornost na reformu pracovního trhu a na zdravotnictví,“ míní Peter Lösche.
Vláda musí především srazit schodek veřejných financí, který opakovaně kritizoval Brusel. Berlín toho chce dosáhnout zvýšením daně z přidané hodnoty – ze 16 na 19 procent. Druhým úkolem je povzbuzení domácí poptávky, jež by pomohla táhnout růst. Poslední výzvou je nezaměstnanost a nevyhovující zdravotnictví. Kritici kancléřce předhazují, že Německo potřebuje mnohem razantnější kroky, které by uvolnily trh práce.
Je ale zřejmé, že i v těchto věcech bude kancléřka postupovat metodou malých užitečných kroků, které se jí tak vyplatily na mezinárodní scéně. „Paní Merkelová začala velmi slibně,“ napsal týdeník Economist. „Největší zkoušky však před ní teprve stojí.“
