22.02.2006
Operace v nemocnicích se dál odkládají, odpadky se hromadí a některé úřady nepracují. Německé odbory Ver.di, které protesty v devíti spolkových zemích organizují, nedávají najevo ochotu ustupovat.
Operace v nemocnicích se dál odkládají, odpadky se hromadí a některé úřady nepracují. Německé odbory Ver.di, které protesty v devíti spolkových zemích organizují, nedávají najevo ochotu ustupovat.
Názor nezměnili odboráři ani poté, co pondělní jednání se zaměstnavateli neuspěla. Největší protest veřejné správy v Německu za posledních 14 let tak pokračuje už třetím týdnem.
Stávkuje nejméně 40 tisíc odborářů. Odmítají prodloužení pracovní doby ze 38,5 na 40 hodin týdně – neboli o 18 minut denně. Obávají se, že to povede k masovému propouštění. Ohroženo je podle nich 250 tisíc míst.
Šéf odborů Ver.di Frank Bsirke si pochvaloval bojovnou atmosféru protestů. V rozhovoru pro stanici RTL uvedl, že zaměstnavatelé hrají jen o čas. „Budeme protestovat tak dlouho, dokud nedosáhneme uspokojivé dohody,“ prohlásil.
Může počítat s vlažnou podporou Němců. Na druhou stranu: síla odborů už zdaleka není taková, jako před deseti a více lety.
Je tu docela jiná politická konstelace. „Dříve platila jednoduchá rovnice, odbory byly ztotožňovány se sociální demokracií, říká Robert Schuster, analytik pražského Ústavu mezinárodních vztahů. „Přímo spoluvytvářely opoziční politiku, nechaly se ochotně vtáhnout do politických bojů.“
Německé odbory byly výborně organizované, byly schopné hodně požadavků prosadit. Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, nabízí srovnání s Francií. „Německé odbory dříve předváděly méně okázale než francouzské svou podporu na veřejnosti, měly ale přitom výraznou schopnost uspět ve vyjednávání o smlouvách,“ uvedl Zahradník.
Teď se věci mění. V posledních letech, kdy začal prosazovat reformy politik sociálních demokratů (SPD) – bývalý kancléř Gerhard Schröder – se kontinuita vytratila. „Politické vazby se zpřetrhaly a vliv odborů, které už SPD nepodporuje, se oslabil,“ soudí Schuster.
Velké firmy jako DaimlerChrysler či Siemens se obtížně vyrovnávají se zahraniční konkurencí. Jejich výhrůžky, že přenesou výrobu do zemí s levnější pracovní silou, přinesly změnu. Odbory v soukromém i veřejném sektoru ustupují. Nově přišla s plány na delší práci – bez finanční náhrady – automobilka Volkswagen, která chce přimět zaměstnance, aby pracovali o šest hodin déle. Tedy 35 hodin týdně, namísto dosavadních 28,8 hodiny. Problém zní: příliš nízká produktivita a příliš vysoké mzdy. Argumenty proti prodloužení pracovní doby se obtížně hledají.
Unie mají v takové situaci těžký život. Předákům se nedaří přesvědčit mladé Němce, aby do odborů vstupovali. Ochota angažovat se ve ztuhlé hierarchii odborových vůdců je mimořádně nízká.
Na respekt, kterému se těšily před deseti a více lety, tak mohou odbory jen vzpomínat. „Nic už nebude tak jako dřív, ať už bude u moci jakákoli vláda,“ říká Robert Schuster. Reformy postupují zvolna vpřed. Němci si uvědomili, že sledují nezastavitelný trend. Jakkoli mají sociální protesty slušnou podporu a každý si rád postěžuje na nepopulární změny, konec reforem si nikdo nedovede představit.
„Před deseti lety by bylo nemyslitelné vliv odborů zpochybňovat, nikdo nediskutoval ani o tarifní autonomii, dnes je to samozřejmou věcí,“ říká Schuster.
Změny už zapustily kořeny. Němci přivykli platbám u lékaře i štíhlejším sociálním dávkám. Sliby odborů proto znějí Němcům lákavě, ale stále méně reálně.
Kdo v Německu protestuje
Odborový svaz IG Metall
Zaměstnanci strojírenských firem na východě Německa žádají prostřednictvím odborů IG Metall o pětiprocentní zvýšení platů – tedy v rozsahu obvyklém na západě země. Jednání vede IG Metall s organizací Gesamtmetall, která hájí zájmy zaměstnavatelů. Podniky nabízejí zvýšení jen o 1,2 procenta, očekává se kompromis okolo tří procent. Vyjednávání se týká asi 70 tisíc zaměstnanců z Braniborska, Berlína a Saska. Celkem ale IG Metall zastupuje 3,5 miliónu odborářů.
Zdroj: Reuters
