22.02.2006
Ještě rapidněji, o 40 procent, se snížil počet pasivních kuřáků, tedy osob, které se cítí být obtěžovány kouřením druhých.
Počet kuřáků v Evropě za posledních deset let poklesl o 15 procent. Ještě rapidněji, o 40 procent, se snížil počet pasivních kuřáků, tedy osob, které se cítí být obtěžovány kouřením druhých. Vyplývá to z mezinárodní studie, jíž se zúčastnilo 9000 lidí ze čtrnácti evropských zemí.
Počet kuřáků poklesl rychleji mezi muži než mezi ženami. Podle expertů může na nechutí žen omezit kouření jejich strach ze zvýšení tělesné hmotnosti, poté co přestanou kouřit. Počet pasivních kuřáků klesl díky legislativním omezením kouření na veřejnosti, například v restauracích, v mnoha zemích,. Podle autorů studie k tomu rovněž přispělo silnější povědomí o škodlivosti pasivní inhalace cigaretového kouře.
Evropany trápí nemoci srdce
Další studie vědců z britské Oxfordské univerzity ukázala, že největším problémem obyvatel EU jsou nemoci srdce.
Choroby kardiovaskulárního systému stály v průměru každého Evropana 230 eur (asi 6500 korun). Lidé celkem zameškali 268,5 milionu pracovních dnů. Nemoci srdce zabily dva miliony lidí a znepříjemnily život dalším téměř pěti milionům.
„Nemoci kardiovaskulárního systému jsou největším zdravotním problémem Evropy z hlediska ekonomické zátěže,“ řekl agentuře Reuters José Leal z Oxfordské univerzity.
Studie univerzitního Střediska pro výzkum zdravotnické ekonomiky je podle něj první, která se věnuje dopadu nemocí srdce na hospodářství. Do výzkumu byla zahrnuta jak primární léčba, tak náhlé příhody, ambulantní i nemocniční péče.
Nejvíce, skoro polovinu nákladů celé EU, stály nemoci srdce dohromady Německo a Británii. Je to především kvůli velkému počtu obyvatel těchto států.
Českou republiku spolu se Slovenskem, Estonskem, Litvou a Polskem stojí kardiovaskulární choroby 15 procent zdravotnického rozpočtu. Nejmenší náklady mají Irové (4,4 procenta) a Malta (dvě procenta).
