23.02.2006
Romské aktivistky požadují od českých úřadů řadu opatření, jako jsou přijetí antidiskriminačního zákona nebo zřízení přípravných tříd v mateřských školách.
V evropském parlamentu zaznívají hlasy upozorňující na diskriminaci českých a slovenských Romek. Podle údajů různých sdružení 70 procent romských dětí v ČR nemá šanci získat plnohodnotné základní vzdělání, protože končí ve zvláštních školách. Podobně z 25.000 mladistvých Romů jen 1500, tedy šest procent, studuje na středních školách. Důsledkem je pak prý i nezaměstnanost 76 procent Romů. Jen 19 procent Romek, na rozdíl od poloviny Češek, má práci. Špatná je i situace s bydlením, 23 procent Romů žije údajně v ghettech.
„Romská žena je vlastně trojnásob diskriminována – nejprve jako žena, pak jako příslušnice romské komunity, velmi negativně vnímané v ČR, a i v rámci vlastní, patriarchální komunity,“ uvedla Martina Horváthová ze sdružení Manushe. „Chceme respekt. Necítíme se být rovnocennými občany ČR. Necítíme se svobodné. Bojíme se o své děti,“ zdůraznila.
Na Slovensku se romská komunita potýká s následky sociálních experimentů a nucené asimilace z minulosti i s dopady současných změn, diskriminace a nedostatečného vzdělání, uvedla Andrea Bučková, regionální koordinátorka vládního zmocněnce pro Romy.
Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je u Romů až pětkrát vyšší než u většinové populace. Ukončené středoškolské vzdělání má více než čtvrtina Slováků, ale jen 6,5 procenta Romů, u vysokoškolského činí poměr 8,4 ku 0,6 procenta. Předloni zvláštní školy navštěvovalo sedm tisícovek romských dětí, které nemají šanci se plnohodnotně uplatnit, protože u vstupních testů propadly jako „mentálně postižení“.
Zatímco v Česku připadá 2,4 člověka na jednu místnost v romských domácnostech, což je dvojnásobek průměru, v romských osadách na Slovensku žije v jedné místnosti sedm až 12 lidí. Starost romským sdružením dělá také to, jak snadno romské ženy a dívky podléhají svodům konzumní společnosti a stávají se obětí obchodníků a pasáků.
Romské aktivistky tak požadují od českých úřadů řadu opatření, jako jsou přijetí antidiskriminačního zákona, zřízení přípravných tříd v mateřských školách, zvýšení počtu asistentů učitelů, zavedení „protipředsudkových“ kurzů pro pedagogy, zřízení asistentů pomáhajících lékařům v komunikaci s pacienty, kampaně ke zlepšení politického povědomí Romů či zavedení zvláštních léčeben pro romské narkomany.
Slyšení s romskými aktivistkami uspořádal poslanec za německé Zelené Milan Horáček, iniciátor loňského usnesení EP, vybízejícího k likvidaci vepřína v bývalém koncentračním táboře pro české Romy v Letech u Písku.
