02.03.2006
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes pravděpodobně zvedne o čtvrt procentního bodu své úrokové sazby. Hlavním důvodem je, že se už třináctý měsíc nedaří dostat inflaci pod dvě procenta.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle mínění skoro padesáti ekonomů, které oslovila agentura Bloomberg, zvedne o čtvrt procentního bodu své úrokové sazby. Ta hlavní tak stoupne na 2,50 procenta.
Hlavním důvodem je, že strážkyni eura se už třináctý měsíc nedaří dostat inflaci pod dvě procenta. Takový je striktně stanovený „inflační strop“ ECB. Experti upozorňují, že banka ho nedodrží ani letošní rok – už po sedmé za sebou.
Přitom poukazují na včerejší zprávu Eurostatu, podle které se v únoru spotřebitelské ceny ve dvanácti zemích eurozóny v průměru zvýšily o 2,3 procenta, o měsíc dříve o 2,4 procenta.
Pozor na vzlínání mezd
Další argument pro zpřísnění měnové politiky včera ECB poskytla britská výzkumná společnost NTC Research. Její index nákupních manažerů za únor vypovídá o tom, že aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny ožila nejvíce za posledních 19 měsíců.
Se svojí troškou do mlýna přišla v úterý také Evropská komise. Podle její zprávy je nálada mezi firemními šéfy i spotřebiteli v západní Evropě nejlepší za posledních pět let. Tím se zároveň projasňují vyhlídky na trhu práce, kde průměrná lednová míra nezaměstnanosti v eurozóně dosáhla 8,3 procenta. „V hospodářství, které zrychluje obrátky, těžko současné velice nízké sazby ospravedlnit,“ vyjádřil se pro agenturu Bloomberg Ian Stewart, hlavní ekonom firmy Merrill Lynch pro Evropu.
Jenže v ekonomice, jejíž stav se zlepšuje, začínají sílit tlaky na růst mezd. ECB se to nelíbí, neboť to jenom povzbuzuje inflaci. Tak německý odborový svaz IG Metall požaduje pro svých 3,4 miliónu členů pětiprocentní zvýšení mezd, a to při inflaci 2,1 procenta.
ECB chce sfouknout bublinu
Prezident ECB Trichet i jeho hlavní ekonom Otmar Issing sázejí podle agentury Bloomberg také na to, že pomocí vyšších sazeb zabrání dalšímu růstu cen na trhu nemovitostí. Na něm podle mnoha ekonomů vznikla nebezpečná cenová „bublina“. Například v Irsku se ceny nemovitostí v letech 1997 – 2004 skoro ztrojnásobily a ve Španělsku více než zdvojnásobily, spočítala banka Merrill Lynch.
Ceny domů ve dvanácti zemích eurozóny během prvního pololetí 2005 meziročně stouply skoro o osm procent. Pětkrát rychleji než celkově rostlo hospodářství.
„Dokud nezačnou přehnané ceny domů klesat, do té doby se bude ECB snažit dostat je dolů vyššími sazbami, čímž se zdraží i úvěry pro stavebníky,“ podotkl Nicolas Sobczak z banky Goldman Sachs.
Současně varuje, že dražší peníze, mohou utlumit spotřebitelskou poptávku. Tu beztak dost svírá vysoká nezaměstnanost, hlavně ve velkých zemích, a také dražší ropa, jejíž cena pro Evropany od počátku 2004 stoupla skoro o 90 procent
ECB by se neměla ohlížet, kam jdou ceny nemovitostí, myslí si Michael Dicks, hlavní ekonom Lehman Brothers pro Evropu. Tvrdí, že vyšší sazbu budou mít na ochlazení trhu realit nepatrný vliv.
Hypoteční dluh v eurozóně v průměru představuje 60 procent HDP, kdežto v Británii 115 a v USA 90 procent.
Kromě toho, dlužníky jsou převážně dobře situované domácnosti, podotýká ekonom J. P. Morgan Chase Jacques Cailoux.
