22.03.2006
Jarní summit EU, který zítra začíná v Bruselu, se měl původně věnovat způsobům, jak pomoci churavějící evropské ekonomice. Nyní ale hrozí, že ho zastíní přestřelky mezi členskými zeměmi.
Jarní summit EU, který zítra začíná v Bruselu, se měl původně věnovat způsobům, jak pomoci churavějící evropské ekonomice. Nyní ale hrozí, že ho zastíní přestřelky mezi členskými zeměmi a spory mezi zastánci vnitřního trhu a ochránci národních zájmů.
V Bruselu panují obavy, že italský premiér Silvio Berlusconi, který se bojí porážky v dubnových volbách, zaútočí na francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka. Paříž totiž bojuje proti záměru italské společnosti Enel převzít francouzskou energetickou firmu Suez.
Není ale sama. Španělská vláda zase brání německému gigantu E. ON v převzetí místní firmy Endesa a Polsko chce zase zamezit fúzi mezi italskou bankou Unicredo a polskou BPH.
Evropská komise chce proti ochranářským tendencím zasáhnout. Její předseda José Barroso je včera označil za absurdní. Ekonomický nacionalismus nikdy nebyl řešením, a tím méně jím je nyní, řekl Barroso, který vyzval účastníky summitu, aby se místo sporů zabývali koordinací reforem.
Ty se mají soustředit na dva klíčové body. Prvním z nich je právě energetika.
Evropská komise navrhla před dvěma týdny společnou energetickou strategii, která by měla zajistit bezpečnost dodávek Evropě na další desetiletí. Státy EU v zásadě na záměry komise kývli, ale odmítli třeba vytvoření jednotného regulačního orgánu. Výrazně se liší i jejich postoje k obnovitelným zdrojům a k jaderné energetice.
Druhým stěžejním bodem programu je urychlení reforem ekonomik členských zemí. Mnoho z nich se potýká s nízkým růstem, vysokou nezaměstnaností – to vše v době, kdy musí čelit globální konkurenci a potížím se stárnoucí populací.
Potíže Evropy měla vyřešit takzvaná lisabonská strategie, jíž se v roce 2000 členské země zavázaly učinit z EU do deseti let světově nejvýkonnější, ale zároveň sociálně spravedlivou ekonomiku. Loni unie strategii změnila a začala se soustředit na řadu konkrétních opatření k posílení vnitřního trhu a konkurenceschopnosti.
Poslední šance
Jedním z nich je například schválení postoje ke směrnici o liberalizaci pohybu služeb. Tu před měsícem schválil Evropský parlament ve značně okleštěné podobě. Zhruba 16 zemím, většinou novým členům včetně Česka, oslabená směrnice nevyhovuje. Řada velkých zemí i rakouské předsednictví ale tvrdí, že by summit měl přijmout směrnici víceméně tak, jak ji upravili poslanci.
To podpořil i Barroso. Je to dobrý a jediný realistický základ pro konečnou dohodu, řekl předseda EK, podle kterého by si všichni měli uvědomit, že i okleštěná verze vylepšuje dosavadní stav.
Volný pohyb pracovníků
Dalším krokem má být i zjednodušení podmínek pro podnikání. Živnostníci po celé Evropě by měli mít jistotu, že jim založení firmy bude trvat nejdéle týden a že veškeré administrativní úkony budou vyřizovat jen na jednom místě.
Rakouské předsednictví se také snaží prosadit nové cíle, ke kterým by se členské země měly zavázat. Patří mezi ně vytvoření šesti miliónů pracovních míst do roku 2007, což by srazilo nezaměstnanost v EU o jedno procento.
Dalším je závazek, že každý mladý Evropan by měl do půl roku po ukončení školního vzdělání dostat práci.
O čem se bude mluvit
