23.03.2006
Estonská bezpečnost obvinila ruské tajné služby ze stále agresivnějších pokusů získat mezi estonskými obyvateli špióny.
Estonská bezpečnost obvinila ruské tajné služby ze stále agresivnějších pokusů získat mezi estonskými obyvateli špióny. Informovaly o tom místní média. Podle národních agentur Baltic News Service a Delfi jsou aktivity ruských tajných služeb zaměřeny na velké množství tajných informací kolujících v Estonsku, zejména od doby, kdy Estonsko vstoupilo do EU a NATO.
Podle předního estonského deníku Eesti Paevaleht, který citoval estonské tajné služby, verbují Rusové estonské občany a zaměstnance státních služeb v třetích zemích, nejnebezpečnější pokusy ovšem probíhají během návštěv Estonců v Ruské federaci.
Ruské tajné služby si podle Estonců stanovily za cíl vybudování agentur na sběr informací nebo právě verbování tajných agentů. Estonská kontrarozvědka je ovšem handicapovaná problematickým získáváním úplných a včasných informací o takových pokusech.
Současné estonské obvinění z ruské špionáže není prvním. V minulém roce estonská bezpečnost ve své ročence uvedla, že ruské tajné služby používají při pokusech o nábor špiónů vydírání a násilí. Tomuto nátlaku podle ročenky odolá jen velmi málo lidí.
Hlavním terčem ruských tajných služeb jsou podle Estonců členové estonských vládních struktur – ozbrojených sil, bezpečnostních služeb, pohraniční stráže, policie a celních úřadů.
Stěžují si i Rusové
S poměry v Estonsku ovšem není spokojena ani ruská menšina. Její zástupci ve středu podali dnes na rakouském velvyslanectví v Tallinnu petici, v níž údajně žádají Evropskou unii o podporu „své věci“ v národnostním sporu s estonskou vládou. Rakousko, které unii v nynějším pololetí předsedá, přijetí petice potvrdilo; rakouští diplomaté však odmítli sdělit její obsah s tím, že nejprve se s ním musí seznámit estonská vláda a příslušné orgány EU.
Peticí chtějí Estonci vyjádřit nespokojenost s menšinovou politikou estonské vlády. Podle Taťjany Gordějevové, představitelky Ústavní strany zastupující zájmy ruské menšiny, Tallin nedodržuje „několik směrnic EU“ ohledně práv menšin ve společenství.
O postavení ruskojazyčných menšin v Estonsku i sousedním Lotyšsku existují mezi oběma státy a Ruskem spory již od roku 1991, kdy se pobaltské republiky po rozpadu SSSR opět osamostatnily. Ruskojazyčné menšiny v nich jsou totiž z valné většiny nánosem „sovětských dob“, kdy Moskva podporovala usazování Rusů v těchto republikách.
Obě republiky proto po opětném osamostatnění začaly podmiňovat udělení občanství „přistěhovalcům ze sovětských dob“ složením zkoušek ze státního jazyka, tedy estonštiny respektive lotyštiny, z dějin republiky a složení občanské přísahy. To část menšin považovala za diskriminační a ponechala si ruské občanství; tím jsou ale v zemi cizinci a nemají volební právo. I když některá omezení byla mezitím odstraněna, zůstávají spory o vyučovací jazyk ve školách a další body.
