29.03.2006
Levné peníze nakazily rozpočtovou politiku evropských vlád. Vlády, firmy i domácnosti nejsou s to odolat pokušení výhodných úvěrů a utrácejí více, než je zdrávo.
Ačkoliv Evropská centrální banka (ECB) od počátku loňského prosince zvedla dvakrát své sazby – celkem o půl procentního bodu, peníze v eurozóně jsou stále velmi levné. Povzbuzují spotřebu, a tedy i hospodářský růst.
Ale výhodné úvěry mají také úskalí: vlády, firmy i domácnosti často nejsou s to odolat velkému pokušení a utrácejí více, než je zdrávo.
Na tom se shodli účastníci dvoudenního Evropského bankovního a finančního fóra, které od včerejška v Praze pořádá společnost Comenius.
„Levné peníze nakazily rozpočtovou politiku evropských vlád. Je to vidět na schodcích veřejných financí, které se mnohde nesnižují,“ upozornil guvernér Maďarské národní banky Zsigmond Járai.
Špatný příklad dávají tři největší země eurozóny. Nad třemi procenty, které stanoví maastrichtská kritéria, jsou schodky veřejných financí v Německu a Francii. A v Itálii jsou to dokonce čtyři procenta.
Přitom je zřejmé, že právě období, kdy jsou úrokové sazby v Evropě nastaveny velice nízko, je pro splácení dluhů nejpříhodnější.
V ozdravování veřejných financí se příliš nevedlo ani novým členským zemím EU. Kdo očekával, že maastrichtská kritéria, která musí splnit, přispějí k utužení rozpočtové kázně vlád, musí být nutně zklamán, zaznělo na fóru.
„Je evidentní, že některé vlády by potřebovaly ještě přísnější kritéria, než stanoví Maastricht,“ domnívá se Járai.
Hospodářskou rovnováhu už ohrožuje také „úvěrový boom,“ konstatoval na fóru guvernér portugalské centrální banky Vitor Constancio. Podle včerejších údajů ECB vzrostly v únoru půjčky na bydlení v zemích eurozóny meziročně o 11,8 procenta, to je nejrychleji od konce roku 1999.
Peněžní zásoba v eurozóně byla v únoru meziročně o osm procent vyšší po skoro stejném lednovém růstu. Ukazatel pro ECB představuje jedno z vodítek pro měnovou politiku. Její růst je již dlouho výrazně nad cílovou hodnotou 4,5 procenta. To vše hovoří pro to, aby ECB příští týden znovu zvedla úrokové sazby, a zdražila tak úvěry. Bankéři se ale spekulacím o změně sazeb vyhnuli.
„Je pravda, že se o měnové politice a její účinnosti v ECB intenzívně diskutuje,“ podotkl šéf Bundesbank Alex Weber. „Ve Frankfurtu se stanoví jednotné nominální sazby. Ty reálné – přihlížející k inflaci – se ale v měnové unii liší, někdy o více než půl procentního bodu,“ připomněl Weber.
Autor: (lav)
