30.03.2006
Evropská unie je na ptačí chřipku lépe připravená než v minulosti, má ale mezery v komunikaci a vzájemné spolupráci.
Přípravy Evropské unie na propuknutí chřipkové pandemie se sice zlepšily, ale mají stále slabiny, například v komunikaci. Tento závěr z velkého společného cvičení v závěru loňského roku zveřejnila Evropská komise.
Sama EK se po prověrce rozhodla zapracovat na systému včasného varování, přetíženého během cvičení, a to posílením paralelního systému výměny informací prostřednictvím internetu. Zdokonalit je třeba také pořádání telefonických konferencí mezi jednotlivými krizovými štáby a lepší koordinaci vyžaduje například i vydávání tiskových komuniké, aby se předešlo zmatení veřejnosti. „Unie je relativně dobře připravena čelit pandemii, každopádně mnohem lépe než v minulosti,“ usoudil John Simpson, šéf britské zdravotní agentury, která cvičení ve dnech 23.-24. listopadu řídila.
Ale kromě zlepšení oproti stavu na počátku loňského roku podle EK prověrka odhalila i to, že národní plány neberou zřetel na mezinárodní aspekty pandemie, ani nejsou dost sladěné. Kupříkladu uzavření hranic jednoho státu by dalším zemím mohlo způsobit problémy se zásobováním obchodů i distribucí léčiv a vakcín.
Přípravy na „nejhorší případ“, že by virus ptačí chřipky zmutoval do podoby snadno a rychle se šířící z člověka na člověka, jsou v pravomoci členských zemí, EK sehrává pouze koordinační roli. Kromě pořádání dalších cvičení je však i nakloněna myšlence, aby si EU pořídila společné zásoby nedostatkových antivirotických léků, relativně účinných při léčbě nemocných ptačí chřipkou. Rozhodnutí však náleží státům „pětadvacítky“.
Do listopadového cvičení se kromě zemí EU a EK zapojilo také Norsko, Island, Švýcarsko, Světová zdravotní organizace i farmaceutičtí výrobci. Rozvíjelo hypotetickou situaci, že by se zmutovaný virus ptačí chřipky nejprve objevil v Asii, ale během pár měsíců by postihl i miliony Evropanů.
Autor: kaj-iHNed,čtk
