30.03.2006
Zacházení s Romy v nových členských zemích Slovensku, Maďarsku a ČR se lepší jen pomalu, a v Rumunsku a Bulharsku čelí Romové významné diskriminaci, tvrdí zpráva RE.
Zacházení s Romy v nových členských zemích Slovensku, Maďarsku a Česku se lepší jen pomalu, a v kandidátských zemích Rumunsku a Bulharsku čelí Romové významné diskriminaci. Uvádí se to ve zprávě komisaře Rady Evropy pro lidská práva Álvara Gila-Roblese.
V Česku, Slovensku a Maďarsku Romům podle komisaře nadále hrozí sociální vylučování ze společnosti, a to nehledě na vládní programy zaměřené na jejich integraci do většinové společnosti. Také nedobrovolná sterilizace romských žen je stále problémem, píše Gil-Robles.
Na Slovensku žije asi 320.000 Romů, kteří jsou diskriminováni v přístupu k bydlení, zaměstnání a vzdělání. Nehledě na zlepšení dosažená v minulých letech je pokrok velmi pomalý, píše komisař. Znepokojuje jej také „neoprávněné umisťování romských dětí do zvláštních škol“, uvádí se ve zprávě.
V Česku, kde žije na 200.000 Romů, je podle stejného zdroje situace obdobná. Dosavadní opatření měla jen omezený dosah a celé skupiny romské populace jsou nadále vydělovány ze společnosti. Zvláště ve vzdělání zůstává situace krajně znepokojivá. Česko i Slovensko by měly vytvořit mechanismy, které by umožnily odškodnění žen postižených nedobrovolnou sterilizací.
V Bulharsku žijí Romové v „ghettech“
V Rumunsku a Bulharsku, které očekávají přijetí do EU v roce 2007, Romové čelí značným problémům se zaměstnáním, zdravotním ošetřením, vzděláním, bydlením a postoji justice. V Bulharsku žijí Romové v osadách připomínajících ghetta, v nichž chybí i to nejzákladnější jako voda a elektřina. V Rumunsku má vládní strategie pro zlepšení jejich situace malý výsledek a životní podmínky Romů zůstávají „důvodem znepokojení“.
„Je třeba ještě významného úsilí, aby romské komunitě byl zajištěn plný přístup ke zdravotnickým službám a ke kvalitnímu vzdělání,“ uvádí zpráva.
Romové jsou podle zprávy jednou z největších, nejchudších a nejrychleji rostoucích menšin Evropy, celkem jich v ní žije sedm až devět milionů. V zemích střední a východní Evropy žije asi šest milionů Romů, z toho v nových členských zemích pět milionů.
Álvaro Gil-Robles byl komisařem RE pro lidská práva od října 1999 a ve funkci končí v pátek 31. března. Jeho nástupcem bude Švéd Thomas Hammarberg, bývalý generální tajemník organizace Amnesty International, který do funkce nastoupí 3. dubna.
Autor: čtk
