31.03.2006
Blamáž s nevyhlášením předčasných voleb, čistky ve státním aparátu a nechtěné udělení státního vyznamenání komunistickému prezidentovi Jaruzelskému, to jsou nejvýraznější body sto dní působení Lecha Kaczynského v úřadě polského prezidenta.
Blamáž s nevyhlášením předčasných voleb, čistky ve státním aparátu a nechtěné udělení státního vyznamenání komunistickému prezidentovi Jaruzelskému, to jsou nejvýraznější body sto dní působení Lecha Kaczynského v úřadě polského prezidenta.
„Na rozdíl od Alexandra Kwa¶niewského budu využívat všech prezidentských pravomocí a budu aktivnější v domácí politice,“ sliboval Kaczynski, když 23. prosince loňského roku nastupoval do úřadu.
Paradoxně, většina komentátorů se shoduje, že v domácí politice je hlavně nástrojem svého bratra Jaroslawa, jenž stojí v čele vládní strany Právo a spravedlnost. Sám prezident s žádnou velkou vlastní iniciativou nepřišel.
Naopak v politice zahraniční, kde se čekala izolace kvůli Kaczynského nacionalismu a vyhroceným historickým poznámkám, se rýsuje uvolnění napětí s Ruskem – chystá se schůzka s Putinem na neutrálním území na moři. Při návštěvě Berlína Kaczynski obrousil hrany polsko-německých vztahů a vyloženě úspěchem byla návštěva Paříže.
„V domácí politice je dost pasívní a zklamal mě v tom, že nedokáže být více nadstranický. Čekal jsem víc, ale tragédie to také není,“ říká politolog a komentátor Igor Janke.
Podle Jankeho například prezident neměl a dosud nemá kvalitní tým spolupracovníků. To se odrazilo tento týden i v tom, že zřejmě administrativní chybou – kancelář tvrdí, že provokací – dostal vyznamenání pro polské vyhnance od bývalého disidenta Kaczynského poslední komunistický vládce Polska generál Wojciech Jaruzelski, dítě polských vyhnanců.
Většina médií je naladěna vůči prezidentovi kriticky. Přesto za klady například deník Rzeczpospolita označuje právě zahraniční politiku a vztahy s Ruskem. Záporem jsou podle stejného listu výrazné prohry na domácím kolbišti.
Zatím největší blamáží Lecha Kaczynského byla vládní krize kolem balíku sociálních zákonů z počátku února. Agentura PAP 13. února dokonce uvedla, že prezident vypíše předčasné volby, aby umožnil své straně, která spoléhá na podporu nacionalistů a populistů, získat většinu v parlamentu. Ve stejném duchu se pak nesla i vyjádření čelných politiků jeho strany a vlády.
Lech a hlavně obratný zákulisní manipulátor, jeho bratr Jaroslaw, však využili tlaku na spojence a hrozby voleb k podpisu dohody, která zavazuje nacionalisty a populisty k podpoře menšinové vlády. Pro liberální a levicovou část politického spektra se tak prezident Kaczynski stal po této události nevěrohodným partnerem.
O předčasných volbách mluví prezident stále, jen málokdo ho ale bere vážně.
Autor: Martin Ehl
