12.04.2006
Rumunsko a Bulharsko vstoupí příští rok do Evropské unie, ale nemusejí být hned od začátku plnoprávnými členy. Tvrdí to bruselští analytici.
Rumunsko a Bulharsko vstoupí příští rok do Evropské unie, ale nemusejí být hned od začátku plnoprávnými členy. Tvrdí to bruselští analytici, podle nichž nedostatky v soudnictví a boji s organizovaným zločinem zřejmě přinutí EU uvalit na obě země ochranná opatření. Ta mohou mít dopad i na volný pohyb osob z obou zemí.
Unie počítá s tím, že se o obě země rozroste 1. ledna 2007. Pokud ale Rumuni a Bulhaři nebudou připraveni, může se rozšíření odložit až o rok. Rozhodne o tom za pět týdnů eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn v hodnotící zprávě.
Oběma nejspíš vystaví v zásadě pozitivní vysvědčení. Rehn minulý týden před poslanci Evropského parlamentu naznačil, že odklad vstupu Rumunska a Bulharska je nepravděpodobný. Unie by k tomu podle něj sáhla „jen v případě skutečně vážných potíží“.
Pozorovatelé tvrdí, že odklad přijetí obou zemí by se EU mohl i vymstít. „Vedlo by to k obrovskému nárůstu nacionalismu, zejména v případě Bulharska,“ tvrdí analytička Lucia Montanaro-Jankovski z bruselského Centra evropské politiky. Podle ní je možný pouze odklad o několik měsíců, nikoli o celý rok.
Eurokomisař pochválil obě země je za reformy a snahu splnit unijní požadavky. Chválou nešetřil zejména směrem k Rumunsku. Naopak Bulharům vytkl, že v přípravách na vstup do unie poněkud polevili. Ani jedna ze zemí ale zatím nesplňuje podmínky v reformách soudnictví, boje proti korupci a organizovanému zločinu a ochraně hranic.
„Ani Rumuni, ani Bulhaři zatím nejsou v oblasti justice a vnitra připraveni, což dělá unii velké vrásky,“ tvrdí Montanaro-Jankovski.
Je tak pravděpodobnější, že EU sice obě země přijme, ale jednání o justici a vnitru s nimi uzavře později. Po vstupu by se tak Rumunsko a Bulharsko zatím nepřipojily ke společnému rozhodování o otázkách spravedlnosti a vnitra.
Spor o pracovní trh
Takové rozhodnutí by mohlo mít i dopad na volný pohyb osob mezi oběma zeměmi a zbytkem unie.
Právě o otevření unijních pracovních trhů Bulharům a Rumunům se v poslední době stále častěji pochybuje. Zdráhá se ho potvrdit i Británie, která byla jednou z pouhých třech zemí, které před dvěma lety otevřely své hranice pracovníkům z osmi postkomunistických zemí včetně Česka. „To ale automaticky neznamená, že se stejně zachováme k Rumunsku a Bulharsku,“ řekl britský ministr vnitra Charles Clarke.
O vpuštění Rumunů a Bulharů na pracovní trhy se pochybuje i v nových členských zemích, které sami mají přístup do zbytku EU omezen.
Praha je také přísná
V Česku se o případných omezeních pro Rumuny a Bulhary rozhodne až po volbách.
Ministr práce nynější sociálnědemokratické vlády Zdeněk Škromach ale už dříve prohlásil, že pokud staré členské státy omezení nezruší. Česko bude muset uvažovat o zavedení přechodných opatření vůči oběma nováčkům v EU, protože by prý pro jejich pracovníky bylo příliš lákavé. Škromach si za to vysloužil i kritiku některých poslanců Evropského parlamentu, kteří ho obvinili z pokrytectví.
„Česko nebude dopředu přijímat přechodná opatření, nicméně se nezříká možnosti je zavést,“ řekla včera Škromachova mluvčí Kateřina Beránková. Pokud se prý ukáže, že občané Rumunska nebo Bulharska mohou ohrozit český pracovní trh, Česko by vážně zvažovalo jeho uzavření.
Opoziční ODS by ve vládě o ničem takovém neuvažovala. „Nejsme stoupenci toho, aby se vytvářely nějaké nové bariéry. Těžko bychom mohli pak tlačit na Německo a Rakousko, aby nám pracovní trh uvolnily,“ tvrdí europoslanec za ODS a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.
Autor: Radek Honzák
