14.04.2006
Debata mezi zastánci zákazu a legalizace prostituce je v Evropě stále živá i 60 let po oficiálním zavření nevěstinců ve Francii.
Debata mezi zastánci zákazu a legalizace prostituce je v Evropě stále živá i 60 let po oficiálním zavření nevěstinců ve Francii. Finanční využívání sexu se přitom na starém kontinentu stalo masovým jevem, který je živen liberální globalizací, napsala agentura AFP.
V Evropě, kupříkladu ve Francii, v Británii, Itálii, Bulharsku či Polsku, převládá systém zakazování, jehož cílem je zrušit v budoucnu prostituci zdůrazňováním ochrany lidských práv a boje proti kuplířství. Inspirátorka tohoto hnutí v 19. století Joséphine Butlerová ironicky navrhla politikům, aby nechali prostituovat své dcery, když prostituci pokládají za „společensky potřebnou“.
Jistá forma legalizace prostituce, která se zrodila ve Francii za Napoleona a nyní ji uplatňuje třeba Řecko, Rakousko, Nizozemsko či Německo, je v Evropě menšinová, ale velmi vlivná. Zahrnuje úřední předpisy, které počítají s lékařskou kontrolou, policejní evidencí a vymezením místa činnosti. Cílem je omezit prostituci, která se považuje za nutné zlo, na konkrétní a uzavřené prostory. V Nizozemsku zákon z roku 1999 zakazuje kuplířství a prostituci vnímá jako individuální volbu.
V Německu je prostituce legální
V Německu šli ještě dále, když v roce 2002 zákonodárci uznali legálnost prostituce na základě zvláštní směsice feministických požadavků na svobodné využívání těla a krajně liberální ideologie, že vše je na prodej a že vše se dá koupit. Nyní je to zde již plnohodnotné řemeslo s právem na zdravotní a sociální zajištění a důchod.
Dívky, které v těchto dvou zemích pracují v erotických centrech, skutečných velkoobchodech sexu, se však musejí podřizovat kuplířům. Několik studií ukázalo, že tamní legalizace prostituce vedla k rozšíření obchodu s lidmi.
Tyto modely přesto nacházejí své nové přívržence: Británie hodlá otevřít „minibordely“, zatímco ve Francii skupina prostitutek požaduje právní status. Švédsko zvolilo jinou cestu, když stíhá klienty, ale netrestá osobu, která se prodává.
„Systém využívání prostituce si přivlastnil nový znak globalizace, kterým je liberalismus bez víry a zákona,“ řekla Claudine Legardinierová z francouzské organizace pro zákaz prostituce Nid. Vývoz a pohyb prostitutek v Evropě nabral podle ní nových rozměrů v 90. letech po pádu berlínské zdi.
Podle Interpolu se v rámci Evropské unie prostituuje na 300.000 žen z východní Evropy. Tento jev přitom například na Balkáně provází obchod s drogami a zbraněmi i skutečné „výcvikové tábory“ se znásilněními a mučením žen, především v Albánii.
Chudoba je hlavní živnou půdou pro prostituci, která přináší ohromné zisky. Podle Interpolu si kuplíř v Evropě vydělá ročně za jednu dívku kolem 110.000 eur (3,1 milionu korun). V rámci tohoto výdělečného obchodu se rychle rozvíjí i prostituce mužů a nezletilců.
Autor: čtk
