21.04.2006
Rusko-evropské vztahy se opět ochladily kvůli plynu. Evropská komise se včera ohradila proti výhrůžkám státního ruského plynárenského gigantu Gazprom.
Rusko-evropské vztahy se opět ochladily kvůli plynu. Evropská komise se včera ohradila proti výhrůžkám státního ruského plynárenského gigantu Gazprom. Ten v úterý ústy svého šéfa Alexeje Millera, starého známého ruského prezidenta Putina, pohrozil, že omezí dodávky plynu do Evropy a přesměruje je do Číny a USA. Připomíná to rusko-ukrajinskou „plynovou válku“, která zasáhla i Evropu.
Gazprom nyní reaguje zřejmě na zprávy, že britská vláda se chystala zabránit jeho snaze koupit britskou firmu Centrica. Ta ovládá největšího britského dodavatele plynu British Gas. Deník Financial Times začátkem týdne napsal, že britský ministr průmyslu a obchodu Alan Johnson uspořádal v únoru osm porad, na kterých se snažil zjistit, co by měla Británie udělat na „obranu“ před Rusy. Právníci ministerstva navrhli přijmout nový zákon. K tomu nedošlo, protože Gazprom zatím nabídku na převzetí Centriky nedal.
„Pokusy omezit aktivity Gazpromu na evropském trhu a politizovat otázky dodávek plynu, které ve skutečnosti mají čistě ekonomickou podstatu, nepovedou k dobrým výsledkům. Nemělo by se zapomínat, že se aktivně seznamujeme s novými trhy, jako jsou severní Amerika a Čína,“ uvedl Miller v úterý ve svém prohlášení po schůzce s evropskými diplomaty. Utažení kohoutků směrem do Evropy by ovšem znamenalo pro EU velkou ránu. Například v Česku by to mohlo vést po roce 2013 (tehdy skončí smlouva o dodávkách plynu mezi Gazpromem a českým Transgasem) ke zvýšení ceny plynu až na dvojnásobek. Gazprom dodává do Evropy čtvrtinu její spotřeby plynu, přes 60 procent svého plynu kupuje od Gazpromu i Česko.
Může ale skutečně Gazprom omezit dodávky do Evropy? „Technicky to možné je. Postavit zkapalňovací stanice na vývoz ropy do USA by trvalo asi dva roky. Bylo by třeba postavit plynovody do Číny. To taky netrvá dlouho, třeba výstavba plynovodu z Uralu do Evropy trvala 2,5 roku,“ říká šéf dozorčí rady Pražské plynárenské Vratislav Ludvík. Podobné plány už existují – Gazprom se letos dohodl s Čínou na výstavbě dvou plynovodů o kapacitě odpovídající zhruba jeho současným dodávkám do Německa a do Francie. V roce 2010 začne těžit na obřím nalezišti Štokman v Barentsově moři a chce se stát jedním z největších dodavatelů zkapalněného plynu do USA.
Jenže na to potřebuje peníze a ty může dostat jen z Evropy. Minulý měsíc proto Gazprom oznámil, že chce zvýšit svůj podíl na evropském trhu z nynějších 25 na 30 procent. Z tohoto důvodu také kupuje zahraniční firmy dodávající plyn domácnostem a staví zásobníky (v Česku spoluvlastní firmu Vemex a plánuje i stavbu zásobníků). Snaží se také získat podíl na „trubkách“ vedoucích do západní Evropy i na jih. Podle agentury AP je například důvodem zvýšení cen plynu pro Bělorusko oznámeného minulý měsíc snaha Gazpromu získat podíl v tamních plynovodech.
„Nemyslím si, že je hrozba přesměrování toku ruského plynu mimo Evropu reálná,“ říká Jan Zaplatílek, šéf odboru plynárenství na českém Ministerstvu průmyslu a obchodu. „Jde spíše o snahu zlepšit vyjednávací pozici.“ Přesto hrozby Gazpromu vyvolaly v Bruselu nervozitu. „To prohlášení potvrzuje, jak opodstatněné jsou naše obavy z rostoucí zahraniční závislosti evropských dodávek energií a že je třeba diverzifikovat naše dodavatele i dovozní trasy,“ řekl včera Ferran Tarradellas Espuny, mluvčí evropského komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse.
Autor: Marek Hudema, Radek Honzák
