11.05.2006
Německo se netají tím, že se bude snažit zachránit euroústavu, která měla nahradit dosavadní Smlouvy o EU, zjednodušit základy, na kterých unie stojí, a přiblížit ji veřejnosti.
Německá kancléřka Angela Merkelová se přihlásila k Evropské unii a k návrhu evropské ústavy. V projevu ve Spolkovém sněmu zdůraznila, že je třeba najít nové zdůvodnění pro evropskou integraci a přesvědčivě je předkládat lidem. Očekávané podrobnosti o prioritách německého předsednictví EU v první polovině roku 2007 však její vystoupení neobsahovalo.
Evropští politici podle Merkelové musejí kriticky přezkoumat, v jakém stavu je projekt evropské integrace, aby uměli občanům říci, čím je EU přínosná pro jejich život. Měl by být podle ní zdůrazněn především význam pro pracovní místa, sociální zabezpečení či blahobyt. Podpořila také zájem Evropské komise na odbourávání byrokracie.
Potřebujeme ústavní smlouvu. Potřebujeme ji, protože odpověděla na nejrůznější otázky, stanovila, co jsou naše základní práva, v čem je naše základní shoda. Poprvé se podařilo členské státy přivést k tomu, co celkově nazýváme naše základní hodnoty, prohlásila Merkelová ve vládním prohlášení před německými poslanci. V současnosti ale už podle ní nestačí poukazovat na dílčí úspěchy unie, je třeba dodat nový impulz jejímu historickému základu.
Německo evropskou ústavu plně podporuje
Německo se netají tím, že se bude snažit zachránit dokument, který měl nahradit dosavadní Smlouvy o EU, zjednodušit základy, na kterých unie stojí, a přiblížit ji veřejnosti.
Musíme si dobře rozmyslet, jak dovést projekt evropské ústavy do úspěšného konce. Já tuto smlouvu chci, vláda ji chce a myslím, že ji chce i většina v tomto Spolkovém sněmu, podotkla kancléřka.
Po historickém úvodu, v němž připomněla význam EU pro zachování míru v Evropě a pro poválečné smíření Francie a Německa a nazvala ji nejvýznamnějším novým uspořádáním od Vestfálského míru, přešla kancléřka k novým výzvám. Poukázala na to, že státy EU jednotlivě by v řadě věcí nikdy neuspěly tak dalekosáhle jako EU coby celek – například při prosazování Kjótského protokolu, který má omezit emise skleníkových plynů.
Kancléřka se rovněž přihlásila k Lisabonské strategii, jež měla původně učinit z EU do roku 2010 nejvýkonnější ekonomiku světa založenou na moderních technologiích. Tento cíl ale už pětadvacítka nestihne splnit.
K otázce dalšího rozšiřování unie zopakovala svůj známý postoj, podle něhož je třeba stanovit hranice budoucí EU a nelze přijmout každého, kdo by si to přál. Proto je nutné dále rozvinout formy partnerské spolupráce. Přístupová jednání podle Merkelové nesmí v budoucnu být jednosměrnou ulicí, stejně jako není možné podmiňovat vstup jedné země přijetím jiné jen proto, že obě zahájily přístupová jednání současně.
Pokud jde o Rumunsko a Bulharsko, je ovšem jasné, že budou do unie přijaty, Evropská komise ale musí trvat na odstranění dosavadních nedostatků při plnění stanovených kritérií, prohlásila kancléřka.
Související články:
Merkelová: Evropská integrace se nesmí zastavit
Merkelová chce unii smířit
Německo nevzdává boj za oživení euroústavy
Autor: rai-ihned, čtk
