17.05.2006
Téměř polovina podniků s více než deseti zaměstnanci ve 25 členských zemích Evropské unie praktikuje pružnou pracovní dobu.
Téměř polovina podniků s více než deseti zaměstnanci ve 25 členských zemích Evropské unie praktikuje pružnou pracovní dobu. Jak ředitelé, tak zaměstnanci si tuto vymoženost většinově chválí. Různé formy pružnosti, včetně zkráceného úvazku či postupného snižování pracovní doby pro starší zaměstnance, jsou mnohem běžnější v severní a střední Evropě než na jejím jihu, vyplývá z průzkumu provedeného na 21.000 pracovištích v celé unii.
Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek se sídlem v Irsku zjistila, že v ČR různé formy pružnosti umožňuje 54 procent podniků, podobně jako v Irsku, Polsku či Británii. V Lotyšsku či Švédsku je to 65 procent, v Portugalsku naopak jen 22 procent a na Kypru 18 procent.
Zaměstnavatelé i zaměstnanci se shodli, že jim pružnost vyhovuje – umožňuje přizpůsobit pracovní zátěž jak soukromému životu, tak potřebám podniku. Snižuje také absence na pracovišti a omezuje placené přesčasy. Nadace označila toto velmi kladné hodnocení za „významné a pozoruhodné“.
V českém případě jsou zhruba stejně zastoupeny čtyři základní možnosti – klouzavá pracovní doba bez náhradního volna, možnost si nastřádat hodiny, ale nevybrat si celé dny, možnost si vzít volno na celý den za nastřádané hodiny a možnost náhradní volno kumulovat po delší období a vybírat najednou.
Přechod na zkrácenou pracovní dobu je v ČR podle tabulky nadace nejsnazší z nových členských států; v rámci EU je zkrácený úvazek běžnější jen v Nizozemsku, Británii, Švédsku a Francii.
Český nekvalifikovaný zaměstnanec může takto změnit pracovní dobu lehce či s malým čekáním v 50 procentech případů, maďarský například ve 12 procentech případů a portugalský zhruba stejně. Kvalifikovaní to mají v ČR poněkud horší (44 procent), stále však mají daleko větší šance než Slovinci, Maďaři, Kypřané, Portugalci a Řekové (všichni pod 20 procent).
Částečný pracovní úvazek si pochvalují hlavně ředitelé. Zaměstnanci namítají, že lidé této možnosti využívají jen pod tlakem životních okolností, protože jinak jim to brání v kariéře. Ačkoli to většina podniků oficiálně popírá, 22 procent manažerů v interview s nadací uznalo, že zkrácená pracovní doba má negativní vliv na kariérní postup.
Podniky v zemích jako Nizozemsko, Belgie, Finsko či Británie nabízejí masově postupné zkracování pracovní doby svým starším zaměstnancům. V ČR činí takovou nabídku 33 procent zaměstnavatelů, v Nizozemsku 65 procent a v Portugalsku šest procent. Zpráva vysvětluje, že toto schéma umožňuje starším lidem zůstat v pracovním procesu co nejdéle a zároveň si zvyšovat pohodlí. Využívá se ho obvykle v bohatších zemích, kde mají lidé na konci kariéry dost úspor, aby si mohli dovolit méně vydělávat.
Autor: čtk
