18.05.2006
Mezi zemědělci, ale i politiky a úředníky unie sílí debaty o tom, jak to v budoucnosti bude s dotacemi pro rolníky. Je totiž jasné, že tak masívní podporu jako nyní zemědělci již dlouho dostávat nebudou.
Mezi zemědělci, ale i politiky a úředníky unie sílí debaty o tom, jak to v budoucnosti bude s dotacemi pro rolníky. Je totiž jasné, že tak masívní podporu jako nyní zemědělci již dlouho dostávat nebudou.
Kdo z podnikatelů na to nebude připraven, skončí.
Do Prahy se příští týden sjedou na konferenci o budoucnosti agrární Evropy špičkoví odborníci. Na pořadu bude právě reforma agrárního systému, do něhož ročně proudí kolem padesáti miliard eur.
„Pod tlakem Světové obchodní organizace už od roku 2010 padne většina vývozních dotací. To znamená, že nebude možné jako dosud vyvážet nadprodukci,“ vysvětluje Zdeněk Lukáš z vídeňského Institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání.
Už teď by proto měl Brusel snižovat výkupní cenu obilí – jinak jeho přebytky Evropu zahltí. Dosud totiž platí systém, kdy státy vykupují od farmářů přebytečnou pšenici, a pak ji unie se ztrátou vyváží. „Je nejvyšší čas na to farmáře připravit – divím se, že Brusel nic nedělá,“ říká Lukáš.
Během dalších let pak podle něj skončí i veškeré další výrobní dotace a regulace trhu. Větší podporu získá naopak nezemědělské podnikání na venkově, péče o krajinu. Na Evropu budou prostřednictvím WTO tlačit hlavně rozvojové země, díky nižším výrobním nákladům. Zemědělci unie tak budou vystaveni nebývalé konkurenci, v níž obstojí jen špičkově řízené větší firmy v nejlepších přírodních podmínkách.
„Největší přelom nastane po roce 2013, s novým rozpočtem unie. V něm už budou důsledky nátlaku WTO vidět. V zemědělství je ovšem sedm let velice krátká doba. S přípravami na budoucí éru proto musí politici, ale hlavně podnikatelé začít co nejdřív,“ zdůrazňuje Lukáš.
Někteří tuzemští rolníci se na vynucenou změnu podnikání už chystají.
„Chci se zaměřit na energetické využití produkce – to znamená pěstovat plodiny ne pro potraviny, ale třeba jako surovinu pro biolíh,“ říká Josef Stehlík, farmář z Chodouně na Berounsku. Hospodaří na tři sta hektarech, chová pro mléko několik desítek krav.
„Když bude unie dávat dost peněz na údržbu krajiny, budu krávy držet dál,“ plánuje. Dotace by v tom případě dostával za to, že jeho zvířata budou spásat jinak nevyužitelné pozemky.
Jiní podnikatelé zatím předpokládají, že obstojí i s dosavadní výrobou. „Uvidíme, až budeme znát konkrétní podmínky nového systému. Brusel na nás pořád něco chystá, ale vydržíme to,“ říká předseda ZD Trhový Štěpánov Pavel Navrátil.
Podnik na Benešovsku má tři tisíce hektarů, a především téměř tisícovku krav se špičkovou produkcí mléka – chov nezlikvidoval ani loni zjištěný případ nemoci šílených krav. „Naše velkovýroba je levnější než produkce malých západoevropských farem. To je ekonomický zákon. Ten může narušit leda to, že tamní farmáři budou brát dál dotace na produkci, ale u nás půjdou peníze takzvaně na krajinu, třeba na cyklostezky,“ dodává Navrátil.
Podle Lukáše zůstane i v po důkladné reformě agrární politika unie společná – což také znamená, že jednotlivé země nebudou moci své rolníky dotacemi zvýhodňovat na úkor druhých.
Jak se změní evropské zemědělství
Do roku 2010 se sníží cena obilí, které vykupuje stát
Od roku 2010 se téměř zruší dotace na export přebytků
Spolu s tím se postupně zruší i výrobní kvóty
Od roku 2013 se sníží celkové dotace
Významná část dotací na produkci přejde na podporu venkova a ekologii
Pod tlakem WTO se víc otevře evropský trh dovozutí.
Autor: Martin Mařík
