22.05.2006
Evropská komise požádá po oficiálním potvrzení výsledku černohorského referenda ve prospěch nezávislosti členské státy o mandát, aby mohla s novou zemí vyjednat dohodu o stabilizaci a přidružení.
Evropská komise požádá po oficiálním potvrzení výsledku černohorského referenda ve prospěch nezávislosti členské státy o mandát, aby mohla s novou zemí vyjednat dohodu o stabilizaci a přidružení. Bude také potřebovat mandát na to, aby podle nové situace upravila obsah jednání se Srbskem o stejnojmenné dohodě.
„Budeme s členskými státy jednat o obsahu takového mandátu, včetně spolupráce vlád obou zemí s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY),“ řekl mluvčí EK Amadeu Alfataj. Komisař pro rozšíření Olli Rehn je podle něj spokojen, že referendum se uskutečnilo řádně a s vysokou účastí, v souladu s dohodou, jíž bylo pod tlakem EU ustaveno soustátí Srbsko-Černá Hora.
Unie byla dlouho proti rozdělení Srbska a Černé Hory. Obávala se vzniku dalšího ministátu na Balkáně, který by se mohl stát vzorem pro separatistické tendence například v srbské části Bosny a Hercegoviny nebo ve Vojvodině, součásti Srbska. Právě proto EK napřed vyjednala, aby obě země zůstaly pohromadě v jakémsi soustátí. Když se přiblížilo referendum, prosadila, že nezávislost musí chtít 55 procent hlasujících.
Podle předsedkyně delegace Evropského parlamentu pro jihovýchodní Evropu Doris Packové ukazuje jak účast, tak výsledek, že se Černohorci rozhodli jasně a přesvědčivě. Vyzvala všechny strany včetně Srbska, aby výsledek respektovaly a soustředily se nyní na splnění podmínek pro přijetí do Evropské unie.
„Místo na minulost by se Srbsko a Černá Hora měly nyní soustředit na posilování dobrých sousedských vztahů, zaměřit se na těsnou spolupráci, včetně smluv, tam, kde to bude vhodné.“ Vyjádřila naději, že se nyní podaří překonat předchozí paralýzu v mnoha domácích věcech.
Bělehrad a Podgorica by podle ní neměly plýtvat energií na umělé konflikty a soupeření, ale měly by usilovat o to, aby dosáhly takového pokroku, který jim umožní přiblížit se k členství v EU. V srbském případě to podle ní znamená v neposlední řadě lapit válečného zločince generála Mladiče.
EU nedávno zmrazila jednání se Srbskem a Černou Horou o stabilizační a asociační dohodě, protože Bělehrad nesplnil požadavek, aby generál Mladić byl zadržen do začátku května. Nyní jde mimo jiné i o to, zda jsou důvody, aby podobná podmínka plné spolupráce s ICTY byla zařazena do dohody mezi EU a Černou Horou. Podle diplomatů v Bruselu není tak jako tak pravděpodobné, že by unie začala jednat s Černou Horou, dokud budou rozhovory se Srbskem kvůli Mladičovi zablokované.
Autor: rai-ihned, čtk
