22.05.2006
Nejvyšší zvýšení daní od druhé světové války. Tak lze stručně popsat páteční krok německého spolkového sněmu, který schválil rozsáhlý zákon o změnách daní.
Nejvyšší zvýšení daní od druhé světové války. Tak lze stručně popsat páteční krok německého spolkového sněmu, který schválil rozsáhlý zákon o změnách daní.
Jeho centrální bod – navýšení daně z přidané hodnoty ze 16 na 19 procent – přitom ekonomové kritizují. Podle nich totiž hospodářství, jež se právě začalo vzpamatovávat z dlouholeté krize, oslabí. Ministr financí Peer Steinbrück naopak tento krok, který by měl pro vládu znamenat dodatečné příjmy ve výši zhruba 15 miliard eur, považuje za jediné možné řešení, jak vyrovnat deficity státních rozpočtů.
Letos klad. A potom?
Co se týče soukromé spotřeby, mohlo by pak podle odhadů šesti největších německých ekonomických institutů dojít v prvním kvartálu příštího roku o propad až o šest procent. Zároveň by s tím navíc měla stoupnout i inflace, a to ze 1,6 na 2,5 procenta. Celkový dopad na ekonomiku by tak v roce 2007 mělo mít snížení růstu HDP o 0,6 procentního bodu na 1,2 procenta, tlumící vliv totiž zřejmě budou mít i vysoké úroky a silné euro.
Dopad ale budou mít změny také na firmy. „Sníží se kupní síla obyvatelstva, nastane větší rozmach práce na černo, což dále bude bránit firmám v tom, aby navýšení daně předávaly dále zákazníkům,“ míní prezident komory řemeslníků Otto Kentzler.
Prezident Německé komory průmyslu a obchodu Ludwig Georg Braun pak kritizuje, že zvýšení daně bude bránit vytvoření nových učňovských míst ve firmách. „Obavy z dopadů navýšení budou mít vliv především na vývoj v oblasti obchodu a gastronomie“.
Přesto by ale podle některých expertů k obávaným „daňovým šokům“ dojít nemělo, a varují proto před přehnanou panikou. „Zvýšení daně sice utlumí růst, hospodářství ale nezpůsobí žádnou trvalou škodu,“ cituje agentura DPA hlavního ekonoma Bank of America pro Německo Holgera Schmiedinga. Podle něj se Německo v roce 2008 opět vzchopí a růst se zvýší.
Trnem v oku je ekonomům spíše to, že dvě třetiny příjmů, které ze zvýšení daně vzejdou, mají sloužit jako záplata na děravé deficity státu, spolkových zemí a obcí. „Lepší by bylo, kdyby se snížily výdaje a byly provedeny nutné reformy na trhu práce a v oblasti zdanění firem,“ řekl DPA Michael Heise, hlavní ekonom Dresdner Bank.
Vše pro rozpočet
Na pokrytí deficitů rozpočtů navíc nemají padnout všechny příjmy. Třetina by měla sloužit i ke snížení vedlejších mzdových nákladů, mj. příspěvku na politiku zaměstnanosti. Tyto úlevy, které pocítí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, by měly být impulsem ke zvýšení zaměstnanosti. Podnikům by mohlo ulevit snížení daně z příjmů pro firmy až na polovinu ze současných 25%, které podle médií údajně Steinbrück plánuje.
Autor: Barbara Bublíková
