09.06.2006
Plány Bruselu převzít více pravomocí v energetické politice narážejí na odpor členů unie. Naposledy se to projevilo ve čtvrtek na zasedání ministrů energetiky.
Plány Bruselu převzít více pravomocí v energetické politice narážejí na odpor členů unie. Naposledy se to projevilo včera na zasedání ministrů energetiky.
Zástupci členských zemí se na něm seznámili s novým strategickým plánem zahraniční energetické politiky EU, který je dílem šéfa evropské zahraniční politiky Javiera Solany a eurokomisařky pro vnější vztahy Benity Ferrerové-Waldnerové. Strategie mimo jiné předpokládá společný postup při řešení energetických krizí, ale také ukotvení spolupráce s Ruskem zcela novou smlouvou.
Nová dohoda má Rusko a Evropskou unii zavázat k plné integraci energetického trhu obou stran a zahrnuje všechny druhy energií. Její uzavření se objevuje i v návrzích závěru summitu EU, který se koná příští týden. O nové smlouvě uvažuje unie kvůli tomu, že se jí stále nedaří přinutit Rusko k podpisu Evropské energetické charty. Mysleli si, že k tomu Rusko dotlačí, ale na úspěch to nevypadá, tvrdí diplomatický zdroj HN.
Zvláště velké členské státy se ale podle tohoto zdroje ohrazují proti tomu, aby unie navrhovala nové postupy ve vnější energetické politice, když ještě nemá uspořádané vztahy na vlastním vnitřním trhu. Členům EU se zároveň nelíbí, že Brusel přichází v této citlivé oblasti s novými iniciativami, aniž by je předem dostatečně konzultoval. Zástupci členských zemí se tak včera shodli jen na obecném prohlášení, že je třeba nastolit co nejlepší a vzájemně výhodné vztahy s Ruskem.
Solana a Ferrerová-Waldnerová se přitom v návrhu snažili o co největší opatrnost. Tvrdí, že nechtějí zpochybnit právo členských zemí na samostatné zajištění dovozu energií a na rozhodování o složení jejich energetického mixu. Podle nich by ale společná strategie posílila energetickou bezpečnost celé unie a také její roli na světovém trhu.
Členové EU se brání především vytvoření jakéhokoli společného orgánu. Původní návrh hovořil například o vytvoření nového úřadu, který by řešil energetické krize podobné té z loňské zimy, kdy Rusko omezilo dodávky plynu na Ukrajinu a do řady evropských zemí. V plánu se nyní hovoří jen o vzniku sítě poradců pro energetickou bezpečnost.
Podobně se členské země postavily k novému návrhu společné energetické strategie projednávané na březnovém summitu. Ten původně předpokládal například vytvoření celoevropského regulačního orgánu pro vnitřní energetický trh, členské státy ale tyto části návrhu smetly ze stolu.
Rusko je pro dodávky energií do Evropy zcela klíčové. Státní gigant Gazprom zajišťuje plnou čtvrtinu dodávek plynu do unie. Ruské monopoly i Kreml v posledních měsících několikrát pohrozily, že pokud je evropské země nevpustí na své trhy, mohou o dodávky ropy a plynu přijít na úkor jiných zemí, zvlášť Číny.
Evropa však argumentuje tím, že Rusko naopak potřebuje vysoké investice do své infrastruktury, které mohou přijít právě od ní. Na rozvoji vzájemných vztahů mohou obě strany jen vydělat, řekl včera eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. Podle něj si i unie může klást podmínky – pokud totiž Rusko bude omezovat přístup evropských firem na svůj trh, nemohou na oplátku ruské společnosti počítat s přístupem na trh unie.
Zároveň se však unie chce co nejvíce soustředit na dodávky z jiných oblastí světa. Evropská strategie volá po co nejrychlejším uzavření nových smluv s Alžírskem a Norskem, ale také například Ázerbájdžánem a Kazachstánem.
Unijní plány na hledání jiných partnerů však podle všeho nepřidělávají Rusku vrásky. Dlouhodobě dodávat plyn mohou jen tři země na světě – Rusko, Írán a Katar. Evropa nemá na vybranou. Musí se spoléhat na dodávky z Ruska, řekl tento týden šéf Gazpromu Alexej Miller.
Související články:
Unie započala cestu ke společné energetické politice
Autor: Radek Honzák
