12.06.2006
Z pěti středoevropských ekonomik zrychlily v letošním prvním čtvrtelí tempo všechny – až na Slovenko, kde polevila investiční aktivita. Jako s větrem o závod uhání Lotyšsko, nejchudší země EU, a také Estonsko.
Z pěti středoevropských ekonomik zrychlily v letošním prvním čtvrtletí tempo všechny – až na Slovensko, kde polevila investiční aktivita. Jako s větrem o závod uhání Lotyšsko, nejchudší země EU, a také Estonsko.
Ale ekonomové tentokrát příliš nejásají. Spíše začínají poukazovat na rizika, která s překotným hospodářským růstem souvisejí. Leckde se zvyšuje míra inflace, za níž jsou i sílící mzdové tlaky. A některé vlády se nechtějí působivých čísel o růstu HDP vzdát. Z tohoto důvodu odmítají omezovat veřejné výdaje.
Inflační trápení v Lotyšsku
Nepříjemnou sprchu nachystal Lotyšsku, jehož ekonomika za leden – březen vzrostla o více než 13 procent, Mezinárodní měnový fond. Jeho experti, kteří minulý týden pobývali v Rize, tamní vládě sdělili, že zavést euro v roce 2008 se jim jeví jako nereálné.
Lotyšsko se totiž potýká s velmi vysokou inflací. V dubnu meziročně dosáhla 6,1 procenta, nejvíce v celé EU. Ale nejen to. Hospodářský boom po vstupu země do EU vedl k hlubokému schodku na běžném účtu platební bilance. Zahraniční dluh dosahuje 90 procent HDP a nadále roste, upozornila šéfka mise MMF Rachel Van Elkan.
Vládě také doporučila, aby krotila růst mezd, které během letošního prvního čtvrtletí vylétly o více než 19 procent, a také omezila státní úvěry.
Avšak lotyšský ministr hospodářství Aigars Stokenbergs agentuře Reuters sdělil, že vláda není připravena obětovat rychlý hospodářský růst. Bez investic nelze tempo růstu udržet, a vláda proto nemůže omezit investiční úvěry, prohlásil Stokenbergs.
Maďarsko na rozdíl od baltských zemí inflace netrápí. Jeho ambice na přijetí eura ale mohou zhatit těžce nemocné veřejné finance. Loni sklouzly do schodku odpovídajícího 6,1 procenta hrubého domácího produktu.
Premiér Ferenc Gyurcsány, jehož kabinet v pátek získal důvěru parlamentu, slibuje, že do roku 2008 srazí schodek pod tři procenta, aby země mohla o dva roky později vstoupit do eurozóny.
Maďarsko musí podniknout rázné kroky k ozdravení veřejných financí, jinak mu hrozí další zhoršování ratingů, varuje podle agentury Bloomberg Kai Sukenbrock z agentury Standard & Poor’s.
Maďarsko zvýší daně
Vládě nezbude nic jiného než tvrdě šetřit. Třeba tím, že propustí více než pětinu svých úředníků. Nejvíc ale bude bolet citelné zvýšení daní. Daň z firemního zisku má stoupnout ze 16 na 20 procent. Kromě toho se počítá se čtyřprocentní solidární daní pro firmy i jednotlivce. Stoupnou také sazby DPH.
Na radu Mezinárodního měnového fondu seškrtat hlavně rozbujelé sociální výdaje ale vláda neslyší. Moje jméno nebude spojováno s krácením důchodů a pomoci rodinám, prohlásil Gyurcsány.
Jak dodal, expertům fondu doporučil, aby zkusili vyjít v Maďarsku s 200 eur měsíčně. Právě takovou sumu nejčastěji maďarský důchodce pobírá. Gyurcsány také ujistil, že jeho reforma nebude obsahovat takové nemilosrdné sociální prvky jako na Slovensku.
A co když Budapešť s léčbou veřejných financí neuspěje? V takovém případě nelze vyloučit rozsáhlou devalvaci forintu, upozorňuje Henrik Auth, místopředseda centrální banky.
Jenom dvě měny v Evropě si vůči euru letos vedou hůře než maďarský forint – islandská koruna a turecká lira.
Právě pochybnosti o tom, zda se Maďarsku podaří investory přesvědčit o důvěryhodnosti svého ozdravného programu, způsobily, že se celkový obraz střední Evropy nyní poněkud zhoršil, míní Rik Nielsen z banky Goldman Sachs.
Podle něj bude mít velké problémy se vstupem do eurozóny také Polsko, neboť jeho vládě chybí vůle k prosazování reforem. To platí nejenom o ochotě škrtat sociální výdaje, ale také privatizovat.
Náměstek ministryně financí Jaroslaw Pietras varoval, že země si nemůže dovolit překotné omezování veřejných výdajů, neboť by to ohrozilo hospodářský růst.
Ten během letošního prvního čtvrtletí podobně jako v Česku nabral tempo. První čtvrtletí se jeví jako dobrý start letošního roku, kdy by se mělo ekonomice dařit, komentoval Jan Bielecki, šéf ústavu Bank Pekao.
Guvernér Polské národní banky Leszek Balcerowicz ale varuje před sílícími mzdovými tlaky. Průměrná mzda v Polsku od vstupu do EU reálně stoupla o 11 procent. V dubnu se v průměru vyplácelo 840 dolarů hrubého měsíčně, zatímco v Česku kolem 950 dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Vyšší mzdy žádají hlavně zaměstnanci ze sektorů, kde je hlavním vlastníkem stát – důlního průmyslu a zdravotnictví. Lékaři chtějí okamžité třicetiprocentní zvýšení platů. Vláda zatím učinila nekonkrétní slib, neboť chce zabránit dalšímu odlivu lékařů do ciziny. Od vstupu země do EU odešla z Polska asi desetina lékařů.
