15.06.2006
Je evropská ústava mrtvá, nebo ji lze vytáhnout „od ledu“ a pokračovat v jejím schvalování, či z ní jen vysekat životaschopné části? Těmito otázkami si Evropská unie láme hlavu už rok. Zatím ale na řešení nepřišla.
Je evropská ústava mrtvá, nebo ji lze vytáhnout od ledu a pokračovat v jejím schvalování, či z ní jen vysekat životaschopné části? Těmito otázkami si Evropská unie láme hlavu už rok. Zatím ale na řešení nepřišla.
Trvající bezradnost unie se prokáže i na summitu EU, který dnes začíná v Bruselu. Právě ústava má být jeho hlavním tématem. Členské země se ale podle všeho dokáží shodnout jen na tom, že o cestě z krize, do které unii uvrhlo zamítnutí ústavy v referendech ve Francii a Nizozemsku, budou přemýšlet ještě další rok. Předpokládají to alespoň předběžné závěry summitu.
Debatu ale podle pozorovatelů může značně oživit přítomnost českého prezidenta Václava Klause. Ten má v Bruselu pověst euroskeptika a evropskou ústavu odmítá. Stejný postoj má i ODS, která se nyní pokouší sestavit novou vládu. Dosavadní sociálnědemokratická vláda naopak vždy tvrdila, že unie ústavu potřebuje.
Hrad: Ústava není hlavní
Ústavu dosud schválilo 15 z 25 členů unie a brzy by ji mělo přijmout i Finsko. Část zemí tlačí na to, aby zbylé státy včetně Česka pokračovaly v ratifikaci. Nečeká se ale, že by je k tomu vyzval summit, nebo že by se jeho účastníci shodli na jiných ambicióznějších závazcích.
Unie se totiž nedokáže shodnout ani na tom, zda si má stanovit nějaký termín, do kterého by měla zahájit reformu svých institucí, ať už založenou na ústavě, či nikoli. Část zemí v čele s Německem a Rakouskem, které nyní unii předsedá, chce ústavu přijmout do dalších voleb do Evropského parlamentu v roce 2009.
Včera to potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová. Ta se s novým italským premiérem Romanem Prodim shodla, že je třeba ústavu oživit. Nyní prý je ale třeba postupovat chytře a nevyvíjet na její odpůrce příliš velký tlak. Prodi řekl, že unie musí začít ústavu předělávat hned po volbách ve Francii, plánovaných na příští jaro, a pak ji co nejrychleji přijmout.
K opatrnosti vyzval včera i předseda Evropské komise José Barroso. Ještě nenastaly podmínky na to, abychom předložili nějaké ucelené řešení, řekl.
Zpomalí se rozšíření?
Na odpor části států zřejmě na summitu narazí i plán, jak přiblížit debaty ministrů veřejnosti. Rakousko navrhuje, aby se jejich legislativní jednání odehrávala za přítomnosti televizních kamer.
Návrh měl širokou podporu ještě před pár týdny. Nová britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová se ale nyní překvapivě postavila proti. Tvrdí totiž, že takové opatření unii spíše poškodí. Obává se totiž, že by účastníci schůzek hráli pro své domácí publikum, nebo že by jednání o citlivých tématech probíhala v ústraní mimo oficiální schůzky.
Téma summitu
Zrušení sídla europarlamentu ve Štrasburku: Předseda EP Josep Borrell chce vyzvat členské země, aby ukončily každoměsíční stěhování europoslanců mezi Bruselem a Štrasburkem.
Vstup do eurozóny: státy mají schválit zavedení eura ve Slovinsku a odmítnutí žádosti Litvy. Ta tvrdí, že se s ní jedná nespravedlivě.
Energetická politika: hlavy států a vlád mají projednat poslední návrh energetické strategie unie, která mimo jiné předpokládá uzavření nové smlouvy.
Související články:
Barroso: EU musí pokračovat v rozšiřování
Europoslanci chtějí nové ústavní uspořádání EU do roku 2009
Autor: Radek Honzák, Robert Břešťan
