16.06.2006
Otázku absorpční kapacity bloku řeší evropští politici od loňského říjnového otevření vstupních rozhovorů s Tureckem. Jako podmínku dalšího rozšiřování EU si ji přejí zejména Francie a Nizozemsko.
Lídři Evropské unie dnes na summitu EU dali najevo, že by měla být definována „absorpční kapacity EU“ jako doplňkové kritérium dalšího rozšiřování EU o balkánské země a Turecko. Návrh vytvoření kritéria předložilo Rakousko, které v současné době Evropské unii předsedá. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda ovšem s návrhem nesouhlasí.
„Otázka absorpce je nyní na jednacím stole a Evropská komise by měla přijít se svou zprávou do konce letošního roku a položit kapacitu EU jako další kritérium rozšiřování“, uvedl na tiskové konferenci po dvoudenním summitu rakouský kancléř Wolfgang Schussel.
Otázku absorpční kapacity bloku řeší evropští politici od loňského říjnového otevření vstupních rozhovorů s Tureckem. Jako podmínku dalšího rozšiřování EU si ji přejí zejména Francie a Nizozemsko, jejichž občané loni zamítli v referendech euroústavu. Za jejich rozhodnutím stojí podle mnoha expertů zejména nesouhlas s dalším rozšiřováním bloku. Naopak proti návrhu se staví Velká Británie a mnohé nové členské země, které ideu absorpční kapacity odmítají.
Například český ministr zahraničí s návrhem nesouhlasí: „Česká republika je zastánce rozšiřovacího procesu. Já nejsem zastánce přidání této nové podmínky – absorpční schopnosti,“ prohlásil Svoboda. Tento termín podle něj v podstatě znamená to, jestli EU a její členské státy mají peníze na rozšíření o další zemi, a zda to jejich zástupci „doma ve svých parlamentech rozchodí“.
Balkánu ovšem dává EU perspektivu
Evropská unie ovšem zdůraznila evropskou perspektivu pro Srbsko a další země západního Balkánu. Nejvyšší představitelé unie zdůraznili, že jsou připraveni obnovit jednání s Bělehradem o asociační dohodě, jakmile bude plně obnovena spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Podle dnešních závěrů summitu by jednou z forem pomoci Bělehradu, ale i Černé hoře, Makedonii a Bosně a Hercegovině mělo být zjednodušení vízového režimu.
O Srbsku jednali ministři zahraničí EU ve čtvrtek večer. Rakouská ministryně Ursula Plassniková po této schůzce zdůraznila „nutnost překonat pocit frustrace a hořkosti“ v Srbsku a zabránit růstu vlivu radikálních sil.
Turecko Kypr neuzná
V rozporu s vyhlášením evropských lídrů dnes ovšem zazněl výrok tureckého premiéra Erdogana, který zdůraznil, že jeho země neotevře své přístavy a letiště Kypru, i kdyby to vedlo k zastavení rozhovorů o budoucím členství země v Evropské unii.
Zdůraznil rovněž, že EU musí nejprve upustit od obchodních omezení vůči kyperským Turkům, teprve pak lze jednat o otevření tureckých přístavů a letišť pro řecké Kypřany.
„Pokud unie bude kyperské Turky izolovat, nikdy neotevřeme své přístavy a letiště kyperským Řekům. Pokud unie rozhovory zastaví, tak ať je zastaví,“ prohlásil premiér před Průmyslovou komorou v Istanbulu. Jeho projev přenášela turecká televize.
Erdogan tak reagoval na stále silnější tlak ze strany EU na Ankaru, aby kyperským Řekům nejen otevřela přístavy a letiště, ale aby především vykročila směrem k uznání řeckokyperské vlády.
Ostrov je od roku 1974 rozdělen mezi obě etnika. Samozvané turecké republice na severu se ale přes veškerou snahu Ankary nedostalo mezinárodního uznání, zatímco řecký státní útvar na jihu se stal oficiálním reprezentantem ostrova začleněného do EU.
Související články:
Barroso: EU musí pokračovat v rozšiřování
Autor: rai-ihned, reuters.com
