20.06.2006
Vývoj národních ekonomik i vlastních obchodních aktivit je letos výrazně lepší, než manažeři velkých koncernů koncem loňského roku očekávali.
Jedním z důvodu spokojenosti mezi více než 1200 manažery v Německu, Itálii, Francii, Británii, Rakousku a Švýcarsku je přitom pozitivní vývoj německé ekonomiky. Vyplývá to z pravidelného průzkumu deníku Handelsblatt, nazvaného Business Monitor International.
„Když se daří dobře Německu, pak to výrazně pociťují i ostatní země v Evropě,“ míní Thomas Straubhaar, šéf Hamburského institutu pro světovou ekonomiku (HWWI). Hospodářství největší evropské země se opravdu zlepšilo: poté, co v posledním kvartálu roku 2005 ještě stagnovalo, vzrostlo v prvním čtvrtletí letošního roku již o 0,4 %. V právě končícím druhém kvartále by přitom podle odhadů mělo růst ještě silněji.
S tak dobrým vývojem přitom oslovení manažeři před šesti měsíci nepočítali. V Německu nyní dvě třetiny z nich uvádějí, že vývoj byl „výrazně“ či „o něco lepší“ než jejich prognózy. Stejně tak pozitivně překvapení byli manažeři v Rakousku a Švýcarsku. Lepší vývoj ale podle dotazovaných zaznamenaly i jejich vlastní obchodní aktivity. Ve všech šesti zemích byla většina s průběhem spokojena či dokonce pozitivně překvapena.
I navzdory těmto dobrým zprávám ale vývoj zřejmě nebude mít výrazný dopad na trh práce. V Německu tak například chce sice 30 procent firem počet zaměstnanců zvyšovat, dalších 27 procent ale naopak snižovat. Ve zbytku Evropy je tomu trochu jinak, v Británii chce třetina osazenstvo nabírat, ale jen desetina propouštět.
Seznam důvodů, proč tomu tak je, je podle ekonomů dlouhý. V Německu hraje důležitou roli obzvláště nepružný trh práce a nejistota ohledně dalšího ekonomického vývoje a směřování vlády. „Očekávání jak vůči vládě, tak vůči ekonomice byla obrovská a nyní se pomalu relativizují,“ míní Holger Schmieding, hlavní ekonom Bank of America pro Evropu. S tím souhlasí i Straubhaar z HWWI.
„Stále více se prokazuje, že vláda se spíše snaží udržet moc, než aby realizovala “ tvrdí.
S potížemi ale zápasí i Itálie, která vykazuje nejnižší růst HDP. Veřejné finance jsou navíc v téměř podobně katastrofické situaci jako tomu bylo v 90. letech. Většina tamních manažerů si proto očividně myslí, že horší už to být nemůže. Optimističtí tak byli již v průzkumu koncem roku 2005, což se ale nepotvrdilo. Naděje proto mají i do budoucna, téměř dvě třetiny z nich doufají, že se podmínky k podnikání zlepší. Jejich strategií je především snižovat náklady, což německé firmy například již realizovaly v minulosti.
Do budoucna přitom firmy musí nadále počítat s tím, že se náklady budou opět zvyšovat, a to především v oblasti energetiky.
Doposud se ale podniky s tímto nárůstem překvapivě dobře vyrovnaly. Celkem 37 % manažerů sice uvádí, že vysokou cenou ropy trpí, ale v porovnání se situací před dvěma lety, kdy byla cena o polovinu nižší, to je nárůst jen o tři procentní body. Ekonomové si tento posun vysvětlují tím, že firmy se surovinami šetří a investují do modernějších zařízení. „Proto jejich závislost na ropě klesá,“ míní Stefan Bielmeier, ekonom u Deutsche Bank.
Autor: Dorit Hessová
