26.06.2006
Cesta Polska ke zrušení víz do Spojených států se výrazně zkomplikovala. Americký Kongres odložil na neurčito návrh senátního imigračního zákona, jehož součástí je i dodatek, který by posunul Polsko do bezvízového styku.
Původně chtěl Kongres zákon schválit ještě před prázdninami, teď ale mluví nejdříve o podzimu a podle některých výkladů je možné, že celý problém přepadne až za listopadové volby do Kongresu. Pak by celý legislativní proces začal od nuly.
Pro ostatní uchazečské země včetně Česka to znamená, že zrušení víz je opět v rukou americké administrativy, která požaduje splnění pevně daných podmínek. Především jde o to, že země nesmí mít více než tři procenta odmítnutých žádostí o víza.
Je to velmi těžké téma. Vaše vlády na nás opravdu tlačí, aby všechny členské země unie měly s USA stejný režim, řekl o vízové problematice náměstek americké ministryně zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti Dan Fried na pátečním setkání s novináři, věnovaném nedávnému americko-evropskému summitu ve Vídni.
Friedovo vyjádření ohledně víz bylo v ostrém kontrastu s tím, jak optimisticky hodnotil ostatní témata summitu.
Patnáctistránková společná deklarace shrnující závěry summitu vízovou problematiku nezmiňuje ani slovem. Na tiskové konferenci po jednání ji jen zcela okrajově připomněl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Rovněž jsme se věnovali tématu důležitému pro Evropskou unii, zavedení bezvízového styku pro všechny občany unie. Věřím, že je to dobré pro naše občany, pro naše ekonomiky, uvedl Barroso.
Náměstek Dan Fried na schůzce s novináři znovu potvrdil, že uchazečské země musí naplnit kritéria, která stanoví platná americká legislativa. Z tohoto důvodu americké ministerstvo zahraničí nemohlo podpořit, jak uvedl Fried, dodatek senátního imigračního zákona, který Polákům podmínku tří procent odpustil výměnou za vojenskou účast v Iráku a v Aghánistánu.
Problémem toho návrhu je, že sice pomáhá Polákům, ale už ne ostatním zemím, které by si to také zasloužily. Čechům, Maďarům, Slovákům…, uvedl Fried. Na americké straně si podle něho všichni – prezident, ministryně Riceová i poradce pro národní bezpečnost Hadley – uvědomují, že jde o vážné a důležité téma.
Osobně doufám, že bude vyřešeno rychle. Jak rychle? Až budou splněna kritéria, odpověděl Fried na otázku polského novináře. Reportér deníku Gazeta Wyborcza to později zhodnotil odevzdaným povzdechem, že otázka víz se opět ocitla v začarovaném kruhu. Polský pokus byl podle něho možností i pro ostatní uchazečské země a polští diplomaté jsou teď prý zklamáni, že proti navrženému dodatku v Kongresu lobovali diplomaté ostatních zemí Visegrádu.
Z informací českých diplomatů a z prohlášení předkladatelů dodatku – republikána Ricka Santora a demokratky polského původu Barbary Mikulské – ovšem vyplývá, že proti návrhu bylo především americké ministerstvo zahraničí.
České diplomaty prý velmi překvapilo, že mnozí členové Kongresu mají o vízové problematice jen velmi nepřesné vědomosti. Odvolávají se sice na požadavky ministerstva zahraničí a na bezpečnostní ohledy, ale přitom ani nevědí, podle jakých kritérií americké konzuláty vlastně žadatele o víza posuzují.
Česká republika má v současnosti okolo osmi procent odmítnutých žádostí, Polsko více než dvakrát tolik. Pro možná zařazení do bezvízového programu se země kvalifikuje nejdříve po dvou letech, kdy plní všechny podmínky. Česko by se tak muselo pod tři procenta dostat nejpozději příští rok, aby mu mohla být zrušena víza v roce 2009, kdy bude předsednickou zemí Evropské unie.
Související články:
Nováčci EU na brzkou bezvízovou politiku s USA příliš nadějí nemají
Polsko? Precedens pro ostatní
Autor: Daniel Anýž
