Plán „obchodem proti bídě“ krachuje

29.06.2006
Šéf WTO Pascal Lamy tvrdí, že když se nepodaří dosáhnout částečných dohod již na švýcarském summitu, jenž začíná dnes v Ženevě mohou se celá jednání odložit až na několik let.

Jednání o liberalizaci světového obchodu, zahájené v katarské metropoli Dauhá pouhé dva měsíce po útocích na Spojené státy ze září 2001, měla ambiciózní cíl: vymanit z chudoby desítky miliónů lidí v rozvojovém světě. Tím, že se do něj po otevření trhů rychle dostanou miliardy dolarů. Víru v tento scénář si však dodnes uchoval jen málokdo. Jednání šedesátky ministrů na summitu Světové obchodní organizace (WTO), jenž začíná dnes v Ženevě, má hlavně zabránit, aby jednání zcela nezkrachovala.

Šéf WTO Pascal Lamy tvrdí, že když se nepodaří dosáhnout částečných dohod již na švýcarském summitu, mohou se celá jednání odložit až na několik let.
Nastal okamžik pravdy, prohlásil včera Lamy. Toto rozhodnutí už nemůžeme dále posunovat. Kdybychom to udělali, celý projekt bychom tím ohrozili. Podle původních plánů přitom měla být jednání z Dauhá zakončena již před dvěma lety.
Analytici ale nevěří, že jednání v Ženevě přinesou průlom. Zdá se totiž, že tři hlavní vyjednávači – Spojené státy, Evropská unie a sdružení rozvojových zemí G20 (jehož členy jsou například Indie, Brazílie, Čína a Jihoafrická republika a v němž žijí dvě třetiny obyvatel planety) – nejsou ochotni ustoupit ze svých pozic. Každý přitom podmiňuje provedení zásadních ústupků vstřícnými gesty, které druhá strana nechce udělat.

Jsou to třístranná jednání, prohlásil před několika dny eurokomisař pro obchod Peter Mandelson. Státy G20 chtějí, aby EU a USA výrazně omezily podporu svých farmářů a otevřely své trhy zahraničním zemědělským výrobkům.
Američané a Evropané zase naopak požadují, aby rozvojové mocnosti jako Brazílie a Indie snížily dovozní sazby na průmyslové výrobky ze Západu a otevřely se i konkurenci v oblasti služeb. Spory o tom, kdo, kdy a jaké ústupky má udělat, vedou přitom i Američané a Evropané mezi sebou.

Již včera se velkými pochybnostmi o úspěchu jednání netajila Francie, tedy země, která evropský trh brání nejvíce. Ministryně obchodu Christine Lagardeová, jež ve Švýcarsku vede francouzskou delegaci, prohlásila, že jednání nejspíš zhatí blížící se volby v klíčových zemích: v Brazílii se konají v říjnu a ve Spojených státech v listopadu.

Co na to volič?

Vlády těchto zemí si totiž před hlasováním nechtějí snížit preference hospodářsky nevýhodnou dohodou. Příští rok na jaře se přitom čekají volby i ve Francii.
Ministryně Lagardeová zároveň včera dala najevo, že si zatím nedovede představit, že by Evropská unie mohla snížit cla na zemědělské plodiny v průměru o více než 39 procent. Brazílie a Indie ale požadují, aby to bylo nejméně o 54 procent. Tito vůdci rozvojového světa ale sami nejsou ochotni snížit tyto sazby o více než třetinu.
V polovině příštího roku navíc vyprší období, dokdy do jednání amerického prezidenta George Bushe nemůže tolik zasahovat Kongres. Možnost krachu ženevských jednání, která Pascal Lamy označil jako krajní lhůtu, přitom naznačují i Spojené státy.
My chceme dodržovat krajní lhůty, které jsme si dali, ale ty přece na druhou stranu nezaručí dobrou dohodu. A přesně tu my chceme vyjednat, prohlásila před odletem do Ženevy hlavní americká vyjednávačka Susan Schwabová.
Rozvojové země nyní vyspělým státům vytýkají, že jako by pozapomněly, že jednání zahájená v katarském Dauhá měla hlavně pomoci chudých státům.

Ztráta paměti

Očekávání od jednání se stále snižují, řekl listu International Herald Tribune odborník na mezinárodní obchodní právo Brendan McGivern.
Místo toho, aby se jednání soustředila na původní ideu, tedy pomoc miliónům lidí z chudoby, to nyní podle McGiverna vypadá spíše tak, že se řeší obchodní detaily mezi největšími a nejrychleji se rozvíjejícími ekonomikami světa.
Indický ministr obchodu Kamál Náth, jenž bude v Ženevě jedním z klíčovým vyjednávačů, včera vyspělé země kritizoval v listu The Wall Street Journal. Podle něj se nyní soustředí na odbourání cel na dovoz průmyslových výrobků do rozvojových zemí. Tedy především na růst vlastního hospodářství.

A jaké jsou reálné vyhlídky na uzavření jednání z Dauhá?
Analytici soudí, že když se ještě letos v létě nepodaří uzavřít dohodu, vyjednávání se nejspíš odloží na dobu po amerických prezidentských volbách v roce 2008. Představitelé Spojených států, Evropské unie a rozvojových zemí se mezitím budou dál obviňovat, kvůli čí neústupnosti rozhovory vlastně ztroskotaly.

 

Autor: Radek Nedvěd

Sdílet tento příspěvek