11.07.2006
Barroso zdůraznil, že rostoucí ceny ropy a energie jsou „globálními problémy, které vyžadují globální řešení“.
Země skupiny G8 by se měly dohodnout na principech, které by zaručovaly ve světovém měřítku energetickou stabilitu a bezpečnost. Před víkendovým summitem skupiny sdružující sedm ekonomicky nejrozvinutějších zemí světa a Rusko to sdělil předseda Evropské komise José Barroso, který rovněž oznámil, že unie vytvoří fond ve výši tří miliard eur na pomoc Africe. Vyzval také Spojené státy k „pozitivním krokům“ v jednáních o liberalizaci světového obchodu.
Barroso zdůraznil, že rostoucí ceny ropy a energie jsou „globálními problémy, které vyžadují globální řešení“. EK proto vyzývá země G8, aby se shodly na společných principech, které by byly základem pro spolehlivý a udržitelný energetický systém, řekl šéf komise. Podle něj by se takový „otevřený a průhledný“ systém měl týkat producentských, spotřebitelských i tranzitních zemí.
Za poslední dva roky se v Evropě ceny ropy a plynu zdvojnásobily a do roku 2030 se zvýší závislost zemí EU na zahraničních zdrojích na 70 procent. Země EU by měly proto podle Barrosa sázet na diverzifikaci zdrojů energie, stejně jako zemí, odkud plyn a ropu dovážejí. Vyslovil se pro používání jaderné energie „tam, kde je to vhodné“, i když připustil, že mezi zeměmi EU v tomto směru nepanuje shoda. Zdůraznil však, že skupina G8 by měla usilovat o co nejefektivnější využívání energie a snižovat emise skleníkových plynů.
Podle Barrosa by se země G8 měly nadále zaměřovat na boj s chudobou v Africe, která byla v centru pozornosti při loňském summitu G8 v Gleneagles v Británii. Evropská unie je na nejlepší cestě splnit závazek z Gleneagles zdvojnásobit rozvojovou pomoc do roku 2010, řekl předseda EK a oznámil vytvoření fondu ve výši tří miliard eur, který má pomáhat africkým státům s vytvářením efektivních správních a administrativních struktur.
Litva žádá od Ruska záruky energetické bezpečnosti
Litevský prezident Valdas Adamkus vyzval Rusko, aby na summitu vydalo politicky závazné prohlášení o zárukách energetické bezpečnosti, tedy o plnění dlouhodobých dodávek energetických surovin. Zároveň obvinil Moskvu, že své suroviny zneužívá k „politickému vydírání“, zejména malých nebo slabších partnerských států.
„Když Rusko právě nyní, bezprostředně před summitem (G8) oznámí zvýšení cen za zemní plyn pro Ukrajinu, pak se my v Pobaltí musíme znovu ptát: Je Rusko spolehlivým dodavatelem?“, řekl prezident pro dnešní vydání německého deníku Berliner Zeitung.
Litevský prezident také kritizoval připravovanou výstavbu plynovodu přímo z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Označil stavbu za riskantní, protože na dně moře byly za války naházeny tisíce tun nádob s bojovými plyny. Kromě toho by pozemní vedení trasy přes pobaltské republiky bylo mnohem levnější. Německá kancléřka Angela Merkelová by proto měla ještě důkladně zvážit, zda pozemní projekt není výhodnější.
Pobaltské státy se stejně jako Polsko obávají, že hlavním smyslem vedení potrubí po dně Baltu je snaha Ruska vyšachovat postkomunistické země ze spoluúčasti na plynovodu a vystavit je tak většímu politicko-energetickému nátlaku: kohoutky dodávek jim budou moci být uzavřeny, nebo aspoň přivřeny, aniž by to ohrozilo zásobování západní Evropy.
Autor: rai-ihned
