12.07.2006
Maďarští státní zaměstnanci mají strach. Maďarsko má příliš vysoké dluhy veřejných rozpočtů, které se pomalu blíží šedesáti procentům, hranici povolené Maastrichtskou dohodou.
Staronová levicová vláda musí kvůli úsporám propustit více než dvanáct tisíc z téměř stovky tisíc lidí placených státem. Jen ministerstva opustí čtvrtina lidí, odejít musí třeba i učitelé.
„Ještě nevím, jestli se v novém školním roce také neocitnu mezi propuštěnými,“ říká učitelka na budapešťské střední škole ve třetím obvodu Erika Tóthová o přestávce během letní brigády.
Její výhled není příliš optimistický. „Vláda plánuje zvýšit počet povinných hodin pro učitele bez zvýšení mzdy. Vzhledem k omezeným finančním možnostem budou muset propustit některé učitele i jiné zaměstnance možná i v naší škole. Zatím s námi o tom nikdo konkrétně nemluvil,“ říká asi pětačtyřicetiletá učitelka. „Doufám, že zůstanu, protože v mém věku bych mohla mít potíže najít si jinou práci.“
Její o něco mladší kolegyně Ildikó Kissová pomýšlí, že v krajním případě se může uplatnit se svými jazykovými schopnostmi i jako překladatelka a tlumočnice do němčiny a angličtiny anebo v cestovním ruchu. „Raději bych však také zůstala ve škole, protože tahle práce se mi zatím líbí,“ dodala. Pro jistotu ale pročítá inzeráty v tisku s nabídkami zaměstnání.
Balíček Nová rovnováha
Od srpna také obyvatelé Maďarská pocítí růst cen zemního plynu o 25 až 37 procent, cena elektřiny vzroste o deset až čtrnáct procent. Vláda chce přitom zvýšení kompenzovat jen opravdu sociálně nejhůře postaveným lidem, odhaduje se, že je to asi desetina populace.
Experti očekávají, že následkem balíčku bude dočasné zdvojnásobení růstu inflace, loni byla 5,9 procenta, a snížení tempa ekonomického růstu. HDP rostl letos v první čtvrtině roku o 4,6 procenta. Premiérovy sliby o přijetí eura v roce 2010 jsou nerealistické, odhaduje se, že Maďarsko může být při přísné rozpočtové disciplíně připraveno na euro nejdříve v roce 2014.
Zároveň poklesnou reálné příjmy obyvatel a zvýší se nezaměstnanost, která se v posledních letech držela těsně pod šesti procenty. Průzkumy ukazují, že dvě třetiny obyvatel hodnotí vývoj v zemi kriticky a více než polovina domácností vidí svoji finanční situaci špatně.
Levice ztrácí podporu
Ještě méně populární je ministr financí János Veres, kterého kritizují i experti, neboť byl v předchozím kabinetu, jež se podílel na zvýšení dluhů a rozpočtového schodku.
Autor: Martin Benko
