14.07.2006
Zatímco rakouské silnice a dálnice prožívají prázdninové zácpy, rakouští politici z jednotlivých parlamentních stran horečně jednali o možném zkrácení volební kampaně tak, aby nová vláda mohla zahájit práci ještě letos.
A výsledek? Předčasné parlamentní volby se uskuteční 1. října.
Nyní nejsilnější vládní uskupení, Rakouskou lidovou stranu (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela, by podle průzkumů volilo o tři až pět procent rakouských občanů více než nejsilnější opoziční formaci, Sociálnědemokratickou stranu Rakouska (SPÖ). Lidovci by přesto ani se svým nynějším koaličním partnerem, Svazem pro budoucnost Rakouska (BZÖ), nedali dohromady většinu, což dává tušit složitá povolební vyjednávání. O přízeň voličů se budou ucházet i další strany včetně Zelených Alexandra van der Bellena a ultrapravicové „sirotčí“ strany modrých (FPÖ), kdysi vedené korutanským hejtmanem Jörgem Haiderem.
Není vyloučené, že se do boje také zapojí populistický věčný rebelant Hans-Peter Martin, momentálně samostatný poslanec evropského parlamentu, který už jednou slíbil že to „tam nahoře“ pročistí, ale bez příliš velkého úspěchu. Martin se zatím ke své kandidatuře nevyjádřil.
Největší pozornost bude samozřejmě upnuta na souboj obou gigantů politické scény: ÖVP a SPÖ. Schüsselovi lidovci se v současnosti nesou na vlně minulý měsíc skončeného, celkem bezvýrazného, ale přece jen mediálně úspěšného předsednictví v Evropské unii. Schüssel sám měl možnost ukázat se coby státník vedle amerického prezidenta George Bushe, mnoha dalších hlav států jak evropských, tak i jihoamerických a asijských.
Opoziční sociální demokrat Alfred Gusenbauer a celá SPÖ se nadále zmítá následkem skandálu a miliardových ztrát banky BAWAG ve vnitřních rozporech a kritice vedoucích funkcionářů strany. Navíc stále více hlasů kritizuje Gusenbauerovo vedení za nerozhodnost, která často hraničí až se stagnací a vyčerpáním.
Za stávající konstelace by se rozhodujícím faktorem mohla stát strana Zelených. Jejím hlavním oponentem jsou vládní lidovci, kterým vytýká soustřeďování moci a přílišné poklonkování Haiderovi. Na druhé straně kritizují i sociální demokracii: vadí jim především její nerozhodnost jasně se vyjádřit k současným problémům i k možné povolební koalici.
Veliký otazník zatím visí nad krajními pravicovými stranami. FPÖ si stěžuje na velké množství cizinců v Rakousku a již vyrukovala s nacionalistickými hesly jako Vídeň se nesmí stát Istanbulem. BZÖ by zase chtěla během příštích tří let odsunout nejméně 300 000 neintegrovaných cizinců. Podle posledních průzkumů veřejného mínění je však otázkou, zda se oběma krajním pravicovým stranám vůbec podaří překonat pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.
Autor: Jan Krčmář
