18.07.2006
Evropský bankovní sektor je roztříštěný podle národních hranic a nefunguje v něm konkurence. Při pronikání do jiné země EU narážejí banky na nepřekonatelné překážky.
A existuje podezření, že velcí hráči porušují evropské antitrustové zákony. Tvrdí to zpráva o bankovním trhu, kterou včera představila Evropská komise. Podle ní na nefunkčnost trhu doplácejí hlavně spotřebitelé.
Komise nejmenuje banky, které porušují zákony, a zatím nenabízí řešení. Konečnou zprávu předloží koncem roku.
Zatím nám chybí některé díly mozaiky, a část z nich bankovní sektor schválně skrývá, uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.
Už v dubnu Kroesová kritizovala fungování trhu s platebními kartami. Včera problém znovu připomněla. Podle ní s nimi související poplatky vypadají jako plošná daň. Za možnost přijímat karty musí totiž prodejce zaplatit bance, se kterou smlouvu uzavře, podíl z objemu tržeb. Spotřebitelé pak prý platí tuto částku v ceně zboží.
Obchody chystají odvetu
Tuzemští obchodníci si na vysoké poplatky stěžují už delší dobu, zatím si ale jejich masívní snížení prosadily jen velké obchodní řetězce. Předseda dozorčí rady Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Lubomír Motyčka nedávno slíbil, že sdružení o tom také bude jednat s bankami. Došlo jen k předběžným kontaktům, jednat teprve začneme, řekl včera Motyčka.
Podle náměstka ministra financí Tomáše Prouzy bude další vývoj záviset právě na aktivitě svazu. Ten by měl menším obchodníkům pomáhat tlačit poplatky dolů, míní Prouza. Podle šetření svazu se u malých obchodníků sice v posledním roce poplatky snížily, ale i tak jsou vysoké. Dosahují až tři a půl procenta z tržeb, zatímco u řetězců je to jen jedno procento, uvedl Motyčka.
Kroesová poukázala i na nedostatečnou mobilitu klientů. Průměrný Evropan prý mění banku jednou za deset let. Komise ale neví, zda je to jen překážkami, které banky klientům přitom kladou. Také Češi patří ke konzervativním klientům. V průměru si ponechávají osobní účty u jedné banky 7,9 roku, zatímco nejpřelétavější Lotyši jen zhruba tři roky.
Právě na malé mobilitě tuzemských zákazníků, způsobené poplatkovou a administrativní bariérou ze strany bank, ministr financí Bohuslav Sobotka postavil před rokem část své kampaně proti tuzemským finančním domům. Ty chtěl dotlačit, aby lidem usnadnily přechod ke konkurenční bance, a v Česku tak mohla víc zafungovat konkurence.
Z celé škály návrhů, mezi nimiž figurovaly hlavně přenositelnost čísla účtu a bezplatný přestupní servis, uspěl Sobotka jen s jedním: poplatkem za zrušení účtu. Ten si až na Poštovní spořitelnu vloni české banky přestaly vyžadovat.
Komise dále upozorňuje na obrovské rozdíly v ziscích bank. Nejméně ziskovými trhy jsou Německo a Rakousko, nejvíce Španělsko a Finsko. České banky se nyní řadí k nejziskovějším v unii. Jejich zisk před zdaněním dosahoval v roce 2003, což je poslední rok, za který má komise údaje, 42 procent jejich hrubého příjmu. To Česko řadí na čtvrté místo v celé EU po Lucembursku, Finsku a Irsku.
České banky jsou drahé
Podobně se v celé EU liší i poplatky za bankovní služby a vedení účtů.
Česko se v tomto ohledu pohybuje nad průměrem EU: Češi zaplatí za bankovní operaci zhruba 0,50 eura (asi 14 korun), zatímco průměr unie je 0,12 eura (asi 3,50 Kč). Za vedení účtu si české banky v průměru účtují 20 eur (460 korun). Průměr EU je 16 eur (450 Kč). Zpráva tvrdí, že větší konkurence v rámci unie výši těchto poplatků srazí. Naopak pod průměrem EU je Česko v poplatcích, které lidé zaplatí bankám za základní bankovní služby. Ročně je to 97 eur (asi 2744 Kč), zatímco evropský průměr je 133 eur ( 3790).
Z uvedené zprávy však vyplývá, že Česko je nejdražší ze všech nových států unie. Například na Slovensku je roční náklad na základní bankovní služby 44 eur, v Maďarsku 54 eur, v Polsku 40, ve Slovinsku 39 a v Litvě je to dokonce jen 15 eur. Největší příjmy ze základních služeb mají banky v Lucembursku a Itálii, kde je to nad 200 eur na klienta ročně. Co do nákladů pro klienty, Česko je na desátém místě z dvaceti sledovaných evropských zemí.
Ještě hůře dopadá Česko v jiných studiích. Podle studie respektované mezinárodní firmy Capgemini vydané v roce 2005 je roční cena základních bankovních služeb vztažená ke kupní síle v Česku čtyřikrát vyšší než v Belgii nebo Norsku, a desetkrát vyšší než v Nizozemsku. Česko skončilo podle průzkumu na 17. místě z devatenácti sledovaných zemí. Horší situace je podle studie už jen v Polsku a v Číně.
Související články:
Evropské banky nyní zažívají zlaté časy
Autor: Radek Honzák, Olga Skalková
