19.07.2006
Nová Evropa: to byla přezdívka, kterou americký ministr obrany Donald Rumsfeld počastoval nové spojence ve střední a východní Evropě v době války v Iráku hlavně kvůli síle a aktivitě Polska.
Polsko se svými základnami, vojáky a špióny, Česko s kreditem Václava Havla, Slovensko a Maďarsko kvůli strategické poloze byly ceněny jako spolehliví spojenci, kteří v zájmu vstupu do EU a NATO měly tah na branku.
Po výměně vlád v těchto zemích během posledního roku ale zahraniční politika středoevropských zemí jako by umírala na úbytě. Nová polská vláda, která se kvůli plynovodu a článkům v tisku rozhádala s oběma velkými sousedy, Německem a Ruskem, zpochybňuje evropské spojenectví. Nový slovenský premiér Robert Fico v zahraniční politice proslul jako stoupenec orientace na Rusko a přívrženec běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a maďarská vláda si po vstupu do NATO vysloužila kritiku za pasivitu.
„Vypadá to, jako by celý region ztratil akceschopnost,“ říká Kai-Olaf Lang, středoevropský analytik berlínského institutu SWP. „Hlavní role v tom samozřejmě připadá Polsku, kde se kolem bratrů Kaczynských a jejich zahraniční politice vytvořilo podivné klima.“ Současná polská vláda se sice stále deklaruje jako silný americký spojenec, ale už není jasné, jaký je její postoj například k budoucnosti Evropské ústavy.
Nový premiér Jaroslaw Kaczynski by měl zahraniční politice věnovat podstatnou část svého dnešního projevu, kterým bude v parlamentu žádat o důvěru pro svou vládu, do jejíhož čela se minulý týden postavil. „Chceme omezit možné konflikty. Čekám, že bude chtít zlepšit vztahy s Německem,“ řekl včera agentuře Reuters o projevu premiéra Adam Lipi#241#ski, místopředseda hlavní vládní strany.
V době, kdy mají z Evropské unie začít plynout do střední Evropy největší částky na rozvoj, se podle Kaie-Olafa Langa dostává střední Evropa na periférii dění v unii. Nová polská ministryně zahraničí Anna Fotygová prý až dvakrát denně konzultuje s prezidentem Lechem Kaczy#241#ským, politika je podle polských liberálních kritiků ale příliš konzervativní a dovnitř zahleděná. Polsko postupně v Bruselu ztrácí obraz silné země.
U nové slovenské vlády je zase patrné, jak vítězná strana Směr-sociální demokracie podcenila reakci Evropy na spojení s nacionalisty a mečiarovci. Robert Fico odmítl kritiku Evropské socialistické strany a pohrůžku vyloučením. Nicméně první cesty nového ministra zahraničí Jána Kubiše do Maďarska a dalších sousedních zemí svědčí o tom, že Bratislava začala pracovat na novém image v zahraničí. „Slovensko nic nemění na orientaci své zahraniční politiky – na EU, na NATO. Jednoduše, takto diskuse dokonce ani neexistuje, tyto otázky nikdo nenastoluje,“ řekl Kubiš v pátek v Praze.
Přesto největší debata, kterou nyní levicově nacionalistická koalice v Bratislavě vede, je o stažení slovenských vojáků v Iráku. To je gesto, kterým vlády v Evropě v posledních dvou letech deklarují svoji protiamerickou orientaci.
Maďarsko v tomto ohledu zůstává v pozadí od té doby, co otázka maďarských menšin přestala být s odchodem pravice od vlády žhavým středoevropským tématem. Budapešť zdůrazňuje spolupráci se sousedy, maďarská vláda měla ojedinělé společné zasedání s rakouskými i rumunskými kolegy.
Autor: Martin Ehl
