21.07.2006
Rozšiřování Evropské unie bylo vždy považováno za jeden z jejích největších úspěchů. Přesto se nyní zdá, jako by na to Evropa zapomínala.
Úvahy o dalším rozšiřování ji postavily na křižovatku a zatím není jasné, jakou cestou se vydá a kdo, kdy a jak v budoucnu rozšíří počet jejích členů.
Směr, kterým se ubírá uvažování Evropské komise, naznačil včera projev jejího člena Olliho Rehna. Finský eurokomisař má na starosti právě rozšíření. Rehn podmínil další rozšiřování EU institucionální reformou, která by podle něj měla proběhnout na základě euroústavy odmítnuté loni v referendech ve Francii a Nizozemsku. Ústavu označil za spící „šípkovou Růženku“.
Spolu s reformou institucí by podle něj měla unii na vstup nových členů připravit i rozpočtová reforma, která má skončit za českého předsednictví unie v roce 2009. Rehn se ovšem zároveň postavil za koncept „dvojrychlostní Evropy“. Podle něj by země, které o to mají zájem, měly pokračovat v rychlejší integraci například v kontroverzní oblasti vnitra a soudnictví. Je to základem pro to, aby si unie udržela dynamiku, tvrdil Rehn.
Institucionální reforma by zároveň měla dát odpověď na debatu o schopnosti nové členy „vstřebat“. Jako kritérium dalšího rozšíření odmítl tuto schopnost schválit červnový summit EU. Znovu se ale tato otázka dostane na stůl již na prosincovém summitu.
Eurokomisař zároveň uznal, že pro rozšíření je klíčová podpora evropské veřejnosti. Jen před pár dny totiž průzkum veřejného mínění Eurobarometr ukázal, že podpora rozšiřování v členských zemích dále klesá. Pro přijetí nových členů je nyní 45 procent Evropanů, zatímco 42 je proti.
Jistý vstup do unie mají nyní jen Rumuni a Bulhaři. EU se má v září rozhodnout, zda je přijme již od ledna 2007, nebo až za další rok. V každém případě ale pak nastane pauza. Rehn včera zmínil, že další rozšíření lze čekat až za „mnoho let“. Před časem zmínil, že počet členů unie se zastaví na sedmadvaceti nejméně až do příštího desetiletí. Zchladil tak naděje Chorvatů, kteří doufali, že se stanou členy unie do roku 2010.
Počkat si budou muset i ostatní. Makedonci, kteří v prosinci získali kýžený status kandidátské země, již nyní vědí, že jejich cesta do unie potrvá mnoho let. Desetitisícům z nich se ale podle zpráv bulharských médií čekat nechce a žádají o bulharské občanství. Vzhledem k provázané minulosti obou zemí to není problém.
Daleko hlubší vrásky ale Evropě stále dělá Turecko. To letos zahájilo přístupové rozhovory a uzavřelo jejich první kapitolu, ale jen za vášnivých protestů Kypru. Ankara totiž nadále odmítá vpustit kyperské lodě a letadla do svých přístavů a na letiště. Problém s Tureckem podle všeho vyvrcholí v říjnu, kdy unie vyhodnotí, jak Turci plní své závazky vůči Evropě.
Ostrá slova se ale nesou i opačným směrem. Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül ve včerejším rozhovoru pro list Financial Times řekl, že v jeho zemi kvůli váhání Evropy i kvůli politice USA na Blízkém východě rostou protizápadní nálady. Dokazuje to i průzkum Eurobarometru: podle něj za poslední půlrok klesla podpora vstupu do EU v Turecku ze 60 na 43 procenta.
Pro Finsko, které se ujalo předsednictví unie, je rozšíření jedním z hlavních témat, které ovládne i říjnový neformální summit v Helsinkách a prosincový řádný summit v Bruselu.
Související články:
Vstup to nebude
Podpora rozšiřování Evropské unie klesá
Autor: Radek Honzák
