25.07.2006
Unie sice na výzkum kmenových buněk věnuje jen zlomek svého rozpočtu na vědu, téma je ale velice kontroverzní.
Evropská unie včera vyřešila spor, který bránil schválení celého společného rozpočtu na vědu a výzkum na příštích sedm let. Část členských zemí totiž do poslední chvíle odmítala kývnout na návrh, který by umožnil použít peníze ze společné pokladny na výzkum kmenových buněk z lidských zárodků.
Spor zcela ovládnul včerejší zasedání ministrů členských zemí v Bruselu.
Ti se nakonec dohodli na kompromisu, podle kterého nebude možné platit určité druhy výzkumu kmenových buněk z evropských peněz.
Nebude financován výzkum, jehož cílem je klonování lidí k reprodukčním účelům, změna genetického dědictví a vytváření lidských embryí jen pro vědecké účely, řekla náměstkyně ministryně školství Alena Štěrbová, která na schůzce v Bruselu zastupovala Česko. Podle ní ale nic nebrání členským zemím, aby tyto části výzkumu financovaly z vlastních zdrojů, pokud to umožní jejich zákony.
Do čela odporu proti evropskému financování výzkumu kmenových buněk se postavilo Německo. Vědecký program unie by se neměl používat k finanční podpoře zabíjení zárodků, uvedla německá ministryně školství a výzkumu Annette Schavanová. Němečtí diplomaté v posledních dnech usilovně lobbovali za to, aby unie financování výzkumu kmenových buněk omezila. Nakonec se Berlín přiklonil ke kompromisu. Proti zůstalo pět zemí – Polsko, Slovensko, Litva, Rakousko a Malta. Ostatní státy je ale přehlasovaly.
Unie sice na výzkum kmenových buněk věnuje jen zlomek svého rozpočtu na vědu, téma je ale velice kontroverzní. Příznivci tvrdí, že výzkum by mohl vést k objevu léků na dosud neléčitelné choroby, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc, cukrovka či srdeční onemocnění. Vědci navíc využívají prakticky jen embrya, která zbudou v klinikách pro umělé oplodnění a byla by stejně zničena. Odpůrcům ale vadí, že při získávání kmenových buněk zárodky lidských bytostí zabíjejí.
Evropa se o kmenové buňky přela jen krátce poté, co podobný spor ovládl Spojené státy. Americký prezident George Bush minulý týden vetoval zákon, který by umožnil přispívat na tento výzkum z amerického federálního rozpočtu.
Kompromis ohledně kmenových buněk znamená, že unie míří k dohodě o celém rozpočtu na vědu a výzkum na příštích sedm let. Česko mělo velký zájem, aby došlo ke shodě a mohly se od příštího roku rozjet výzkumné programy, řekla Štěrbová. Podle ní nyní existuje předpoklad, že Evropský parlament ve druhém čtení schválí celý program vědy a výzkumu.
Tato část evropského rozpočtu na léta 2007-2013 činí necelých 51 miliard eur. Česká výzkumná pracoviště a univerzity by z této částky mohly podle odhadů získat kolem 330 miliónů eur.
Související články:
Ministři EU schválili financování výzkumu kmenových buněk
Autor: Radek Honzák
