28.07.2006
Rusko tak bylo poprvé odsouzeno za násilné zmizení člověka. Mladý Čečenec zmizel poté, co ho ruský generál v roce 2000 nařídil zastřelit.
Evropský soud pro lidská práva dnes vynesl převratný rozsudek a shledal Rusko vinným z porušení „práva na život“ mladého Čečence, který zmizel poté, co ho ruský generál v roce 2000 nařídil zastřelit. Rusko tak bylo poprvé odsouzeno za násilné zmizení člověka.
Ze zmizení svého syna Chadžimurata Jandijeva, kterému bylo 25 let, obvinila Rusko jeho matka Fatima Bazorkinová. Ta nejprve marně hledala svého syna v různých internačních táborech, kam Rusové obvykle zavírali čečenské povstalce. Potom ho v únoru 2000 poznala na jednom záběru ruské televize NTT. Hádal se s ruskými vojáky, kteří na něm žádali dokumenty. Stejné záběry vysílala i televize CNN a bylo na nich vidět, jak generál Alexandr Baranov vyzval vojáky, aby s Jandijevem „skoncovali“. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Po zhlédnutí záběrů v televizi se Bazorkinová obrátila na úřady a žádala, aby zmizení jejího syna vyšetřily. Ty však případ pro nedostatek důkazů velmi rychle uzavřely.
Právníci hájili dotyčného generála tím, že jeho slova neznamenala rozkaz k zabití a byla jen emotivní reakcí. Baranov nebyl trestně stíhán a nyní velí ruským jednotkám v jižním Rusku.
Soud: Rusko nedokázalo případ vyšetřit
Podle Evropského soudu pro lidská práva Rusko porušilo zákaz svévolného zadržování lidí a nedokázalo případ vyšetřit. S matkou pohřešovaného se nelidsky zacházelo, protože se dlouho nedozvěděla nic o jeho osudu.
Soud uložil ruskému státu vyplatit Bazorkinové 35.000 eur jako náhradu za morální újmu. Rozsudek ještě ale není definitivní, protože Moskva se může do tří měsíců odvolat k Velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva.
Bazorkinová, která se o rozsudku dozvěděla od Amnesty International, vyjádřila přání, aby se spravedlnosti domohly i ostatní matky pohřešovaných synů. Řekla, že doufá, že nyní ruské úřady vyvinou větší úsilí, aby zjistily osud jejího syna a potrestaly ty, kdo jsou za to zodpovědní.
U Evropského soudu pro lidská práva je dalších 200 stížností, které se týkají Čečenska. V polovině případů jde o zmizení člověka mimo bojovou oblast.
Podle ruského právního analytika Andreje Nikolajeva je rozsudek „důležitým precedensem, který může povzbudit další Čečence k vznesení žaloby. Zpravodaj Rady Evropy pro Rusko Rudolf Binding ale upozornil, že čečenským obyvatelům, kteří se obrátí v podobných věcech na soud ve Štrasburku, hrozí represe. Ve své zprávě o situaci v Čečensku uvedl několik případů represe a dokonce i vražd.
Autor: rai-ihned, čtk
