28.07.2006
Vládní úřady odhadují, že „předražené“ pronajímání bytů ve Švédsku připraví stát o daň z částky 1,2 miliardy korun ročně, kterou vlastníci takto bez dokladu vydělají.
Katia Mayenová byla velice udivena tím, co po ní při prohlídce bytu, který si chtěla pronajmout ve Stockholmu, chtěla jeho majitelka.
„Řekla mi, že každý měsíc jí mám hotově a bez dokladu zaplatit nájemné“, které činilo 7500 švédských korun (1013 dolarů), vyprávěla devětadvacetiletá herečka Mayenová z Francie.
Švédské zákony přitom stanoví, že nájemné za byt nesmí překročit 5000 korun měsíčně.
„Majitelka tvrdila, že je to ve Stockholmu normální a vysvětlovala, že se tak musí chránit před případným obviněním, že předražuje nájemné,“ řekla herečka, která tajnou platbu v hotovosti odmítla.
Nelegální ekonomika
Žádost majitelky bytu není ve Stockholmu nic neobvyklého. Zákony o kontrole nájemného, které měly za cíl vytvořit adekvátní nabídku dostupného bydlení, vedly ve skutečnosti k vzniku nelegální ekonomiky. A mnoho lidí tam čeká na pronájem bytu i celá desetiletí. To odhaluje stinnou stránku vychvalovaného švédského sociálního systému.
Vládní úřady odhadují, že toto „předražené“ pronajímání bytů připraví stát o daň z částky 1,2 miliardy korun ročně, kterou vlastníci takto bez dokladu vydělají.
Frustrace z těchto nezdaněných plateb přispívá k růstu cen nemovitostí, neboť mnoho lidí své byty či domy raději prodá, než by je pronajímalo, a vysoké daně odrazují od výstavby nových domů.
Dlouhé čekání na byt
Švédský trh s byty je založen na celoživotní smlouvě a s nájemníkem ji uzavírá veřejná organizace. V teorii se zájemce o byt přihlásí do jejího pořadníku a ta ho má informovat o volných bytech. V praxi se však ve Stockholmu čeká na byt přibližně dvacet až čtyřicet let, protože se staví málo nájemních domů. V pořadníku je asi 100 tisíc lidí.
„Investoři, kteří stavějí nové domy, nemají zájem svůj majetek pronajímat na základě smlouvy, protože oprávnění nájemníci mají právo platit nižší regulované nájemné. Investoři proto dávají přednost prodeji bytových jednotek,“ říká profesor Stellan Lundstroem, „což znamená, že je tu nouze o byty k pronájmu, což vzhledem k rozsáhlé čekací listině nutí lidi, aby si byty kupovali.“
Bydlení se prodražuje
Experti uvádějí, že oficiálně je sice nájemné o třicet až čtyřicet procent nižší než v ostatních evropských metropolích, ale ve skutečnosti jsou náklady na bydlení vyšší a pro některé lidi těžko dostupné.
Podle květnové zprávy Eurostatu vydávají Švédové na bydlení ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nejvyšší procento z výdajů na domácnost.
V loňském roce se ceny bydlení ve Švédsku zvedly v průměru o dvanáct procent. Švédská centrální banka Riksbank varovala, že kvůli tomuto vývoji bude muset zvýšit úrokové sazby.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v květnu vyzvala Švédsko, aby zrušilo nynější regulace a usilovalo „o více tržně orientované nájemné bydlení“. Mezinárodní měnový fond uvedl, že uvolnění trhu bydlení by mimo jiné podpořilo mobilitu pracovních sil.
Ale švédští vládní sociální demokraté ani opoziční konzervativci nechtějí před letošními podzimními volbami nic na současném stavu měnit, protože by je to mohlo poškodit zejména u nerozhodnutých voličů.
Autor: Louise Nordstrom
