08.08.2006
Ekonomický kvapík je pro Iry samozřejmostí. Nyní chtějí řešit i další věci. Například sektor služeb.
Irská ekonomika rekordně roste, se stejnou rychlostí ale padá popularita vlády. Přijde vám to zvláštní?
Irům nikoli. Po dlouhých úspěšných letech, kdy země lákala masívní zahraniční investice, mají pocit, že nadešel čas řešit i další věci. Pětiprocentní růst, který by jinde v Evropě způsobil bezbřehé nadšení, se pro ně stal samozřejmostí.
Bertie Ahern, který zahájil v premiérském křesle pátý – a poslední – rok svého druhého termínu, najednou překvapivě zjišťuje, že příští rok ve volbách zdaleka nemusí jeho strana Fianna Fail vyhrát.
Pochvalné poznámky zahraničních ekonomů totiž nemohou mnoha Irům vynahradit skutečnost, že země nepozvedla na evropskou úroveň sektor služeb. Na hlavním nádraží velkého města nenajdete bankomat. Když cestujete z jednoho konce ostrova na druhý, stále máte pocit, že se v klikatých silničkách ztratíte, dálnice stavěné z evropských fondů jdou kupředu jen zvolna.
Příznivých zpráv je přesto po ruce dost. V Dublinu si dál podávají ruce přední světové firmy. Internetový obr Yahoo! si vybral Irsko za své evropské sídlo, ve stejném městě nabírá zaměstnance také společnost Google či nově otevřený závod Intelu.
„Zahraniční firmy Irsko přitahuje,“ řekl listu Irish Independent Fraser Logue, prezident Americké obchodní komory v Dublinu. „Oceňují podnikání nakloněné prostředí, nízké daně i vzdělanou pracovní sílu.“
Podle studie irské centrální banky, zveřejněné tento týden, poroste irská ekonomika dosavadním tempem i v příštích dvou letech. Guvernér banky John Hurley přesto varoval, že Dublin musí dále zvyšovat produktivitu, aby neklesla konkurenceschopnost tamní ekonomiky. Na konci 90. let se zvyšovala produktivita tempem víc než tří procent, v posledních dvou letech kleslo tempo na pouhé jedno procento.
Vláda tvrdí, že na toto riziko pamatuje. „V příštích šesti měsících oznámíme sérii iniciativ, které zajistí dobrý výhled ekonomiky do dalších let,“ vzkázal v klíčící předvolební atmosféře ministr financí Brian Cowen.
Základy úspěchu z 90. let přitom Irové neopouštějí. Dál investují do vzdělání a zachovávají pružná ekonomická pravidla, která zemi otevřela investorům. „Vzdělaná pracovní síla byla základem irského růstu, tato výhoda trvá,“ míní Fraser Logue.
Skepse Irů se tak omezuje jen na politiku. Jinak zůstávají spíše optimisty. Odpovídají tomu i demografické statistiky. Podle nedávného sčítání dosáhl počet obyvatel 4,2 miliónu – tedy nejvíce od roku 1861. Ještě v roce 1960 to bylo 2,8 miliónu obyvatel, nikde v Evropě se nerodí více dětí.
Lidé mají jinou obavu: nechtějí, aby strmý růst ekonomiky ohrozil jejich jedinečnou identitu. Nezapomínají třeba na hladomory z 19. století, takže je těší, že si mohou v supermarketu koupit celé pytle brambor, Irsko je jejich vývozcem. Přesto mají pocit, že rychlý úspěch nahlodal mnohé tradice.
Málokterá země se změnila tak rychle v tak krátké době jako Irsko. Ještě v roce 1988 prorokoval týdeník Economist, že Irsko čekají vážné ekonomické potíže. O pár let později už psal o ostrovní ekonomice tažené investicemi diaspory pochvalné komentáře.
To Iry těší, přesto mají pocit, že nestíhají změny vstřebat. Obavy ilustruje například spor o silnici v blízkosti archeologického naleziště Tara, spjatého s dávnými keltskými dějinami. Je to místo blízké každému Irovi. „Můžete tomu říkat irský monument, to místo se prolíná irskou historií,“ říká Vincent Salafia, jeden z odpůrců stavby silnice. Podobně jako mnozí jiní má pocit, že moderní Irsko se chová ke své m§inulosti nešetrně.
„Měli bychom respektovat každý kousek naší historie,“ míní Salafia. „Lidé musí najít vztah k tradicím, který vyváží přespříliš rychlý růst Dublinu a jeho okolí.“ Vláda má jiný názor. Právě kvalitnější dopravní spojení podle politiků umožní, aby se irský venkov dotkl dublinského úspěchu. Když se silnice nepostaví, země zůstane rozpolcená, říkají.
Autor: Jiří Sládek
