15.08.2006
Hrubý domácí produkt vzrostl za poslední tři měsíce více než v USA. Ekonomové si ale kladou otázku, jak dlouho se ještě bude eurozóně dařit.
Eurozóna konečně ukázala Americe záda. Její hrubý domácí produkt během letošního druhého čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stoupl o 0,9 procenta, kdežto v USA o 0,6 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které včera zveřejnil Statistický úřad Evropských společenství (Eurostat).
Evropa nyní vede, komentoval pro agenturu Reuters lakonicky Holger Schmieding, ekonom Bank of America. Podle něj se o to zasloužily dvě největší ekonomiky eurozóny – německá a francouzská, na které připadá skoro polovina HDP měnové unie.
Statistikové jasně odpověděli těm, kdo pochybují o síle hospodářského zotavení v Německu a dalších zemích měnové unie, vyjádřil se pro stejnou agenturu Jonathan Loynes z firmy Capital Economics.
Německo už nekulhá
Německo oznámilo, že jeho HDP za letošní duben – červen proti prvnímu čtvrtletí přidal 0,9 procenta. Jde o nejlepší výsledek od druhého čtvrtletí roku 2000. Krátce poté ve světě splaskla pověstná internetová bublina.
Vzestup v Německu podle spolkového ministra hospodářství Michaela Glose nabývá na síle a má širší záběr. To znamená, že ekonomiku netáhne jenom export, ale konečně se chytla domácí poptávka.
Podle listu Financial Times Deutschland ji povzbudilo i mistrovství světa ve fotbalu. Třeba jenom tím, že obchody prodloužily otevírací dobu. Každá pátá – šestá domácnost v Německu si před šampionátem dopřála nový televizor.
Fotbal ve druhém čtvrtletí spotřebu jistě povzbudil, ale ještě více ekonomice pomohlo stavebnictví, které na jaře dohánělo výpadky způsobené dlouhou a tuhou zimou, míní Holger Schmieding.
Spolková vláda v Berlíně je spokojena s tím, že průměrná míra nezaměstnanosti v červnu dále klesla na 8,2 procenta proti 9,5 procenta před rokem, jak ukazují poslední čísla Eurostatu.
Ministr Glos předpokládá, že Německo letos dosáhne hospodářského růstu o 1,6 procenta. Ale někteří ekonomové podle agentury Reuters ho vidí nad dvěma procenty.
Rozjely se i menší firmy
Německým firmám se po rekordním loňském roce opět daří. Nic nenasvědčuje tomu, že by boom brzy vyprchal, komentuje list Handelsblatt.
Velké společnosti, jejichž akcie jsou součástí frankfurtského indexu Dax, by měly letos zvýšit zisky o průměrných 12 – 13 procent. I když je to ve srovnání s loňskými rekordy asi poloviční ukazatel, jde nadále o velice slušný růst, shodují se ekonomové.
I to je podle nich důvod, aby se Dax po květnovém a červnovém propadu definitivně vzpamatoval a koncem roku se dostal přes 6000 bodů. Dosavadní letošní průměr je 5713 bodů.
Ještě více než velké koncerny by měly v průměru vydělat malé a střední firmy. Ty pociťují příznivou konjunkturu obvykle později než velké podniky, připomíná Carsten Klude z hamburské privátní banky M. M. Warburg.
Daří se také Francii
Ještě rychleji než německá ekonomika, šlape ta francouzská. Její HDP za 2. čtvrtletí proti třem předchozím měsícům podle předběžného odhadu stoupl o 1,1 – 1,2 %.
Mohu říci, že naše hospodářství nyní jde nahoru dvakrát rychleji než americké, prohlásil v rozhovoru pro list Le Monde francouzský ministr financí Thierry Breton.
Podle něj je zcela reálné, aby druhá největší ekonomika eurozóny letos vzrostla o 2 – 2,5 procenta. S tím souhlasí i privátní ekonomové. Firmy dlouho otálely s investicemi, ale konečně se probudily, podotkl Nicolas Bouzou z výzkumného ústavu Asteres.
Kdy skončí dobré časy?
Evropská komise nevylučuje, že svoji letošní předpověď pro měnovou dvanáctku (2,1 % proti loňským 1,3 %) může ještě o něco zlepšit. Ekonomové si ale kladou otázku, jak dlouho se ještě bude eurozóně dařit. Vždyť už citelně zvolnilo americké hospodářství. Kromě toho Evropská centrální banka dala jasně na srozuměnou, že její zvýšení sazeb na počátku srpna není poslední. A dražší peníze budou tempo růstu tlumit.
Podle expertů se klíčová sazba koncem letošního roku dostane na 3,5 procenta, tedy o půldruhého bodu nad úroveň z loňského prosince, kdy Evropská centrální banka začala zvedat úrokové sazby. Její prezident Jean-Claude Trichet se ocitl pod silnou palbou zaměstnavatelských a odborových svazů. ECB by měla vyhlásit moratorium na další zvyšování sazeb, dokud se hospodářství nedostane do ročního tempa mezi 2,5 – 3 procenty, prohlásil Ronald Janssen, ekonomický poradce Evropské odborové konfederace.
Stejné hlasy ale znějí i na straně zaměstnavatelů. Existují-li stále pochybnosti o síle hospodářského zotavení, ECB by už neměla tasit zbraň, citovala agentura Reuters Marca Stockera, ekonoma UNICE, organizace zastřešující evropské svazy zaměstnavatelů.
Jak dodal, zaměstnavatelé nejsou proti zvyšování sazeb jako takovému, zvláště když hrozí inflace. Jde nám o to, aby nešly nahoru příliš rychle, neboť by to mělo za následek nezdravé posilování eura, doplňuje Stocker. Kurs nad 1,30 dolaru za jedno euro by podle něj nepříjemně dopadal na evropské vývozce.
Český průmysl těží z německého růstu
Autor: Václav Lavička
