16.08.2006
„Mít islamizující se stát v sousedství Evropy na evropské legislativě a nic za to neplatit je úžasný zisk,“ říká česká europoslankyně.
Evropská unie si v současné době klade otázku dalšího rozšiřování a také otázku své konečné expanze. Jak Vy se na to díváte?
Ve smlouvě je jasně napsáno, že nárok na členství v Evropské unii mají všechny státy, které leží na území evropského kontinentu. Problematický je nyní vztah k Turecku a také k Ukrajině. Já se domnívám, že ona položka absorbční kapacity, která je velice často zmiňována, není nic nového. V zásadě byla součástí již borelských kritérií, jen v té době nebylo toto téma tak vyzdvihováno. Evropská unie je podle mě politický proces směřující k plné mírové stabilizaci evropského kontinentu.
Zmínila jste Turecko a komplikovaný vztah EU k němu. Jsou současné obavy z tohoto případného členského partnera oprávněné?
Nechci se vyjadřovat přímo ke vstupu Turecka, protože je to podle mého názoru ještě velice vzdálený strategický bod. Z hlediska střednědobé budoucnosti je důležité hodnotit proces přistupování Turecka. A bez pochyby je Turecko sekulární stát. Není pravda, že je to islámský stát. Je to stát, který má neopakovatelné vnitropolitické a ústavní poměry.
V žádném případě nelze říci, že vstup Turecka do Evropské unie může mít pozitivní vliv, nebo domino efekt na Blízký východ, na druhou stranu je tento stát dopravní a energetická veličina, a je to islamizující se stát. Z těchto hledisek je strategicky výhodné mít tento stát jako partnera na své straně než ho mít proti sobě, tudíž je výhodné s ním vést přístupá jednání, ať už jejich otevřený konec bude jakýkoliv. Každopádně, což je největším pozitivem, na rozdíl od nás musí Turci harmonizovat veškerou legislativu než otevřou kapitolu. Jinými slovy řečeno, aniž bychom věděli, zda Turecko vstoupí nebo ne, budeme ho mít zhruba v roce 2015 na evropské legislativě, a to zcela zdarma. A mít islamizující se stát v sousedství Evropy na evropské legislativě a nic za to neplatit je úžasný zisk.
Otázka z jiné oblasti. Co si myslíte o umístění americké raketové základny na území České republiky?
Já jsem obecně proto, a celý život, co jsem dělala diplomata ČR, jsem všemi svými kroky o to také usilovala, aby se tato země stala nezpochybnitelně součástí západních obranných transatlantických systémů. V případě, že by tato základna definitivně potvrdila umístění na území České republiky jako součást řekněme západní obrany, jsem pro tuto základnu. V tento okamžik ji však považuji za předčasnou.
V současné době je totiž důležité spíše za jakých podmínek základna v ČR bude. Bohužel tyto podmínka zatím nebyly vyjednavači příliš ozřejmeny. Musí být jasno, kde do rozhodovacích procesů může vstoupit Česká republika, jaký vliv na českou bezpečnost bude základna mít. A také samozřejmě z mého pohledu, protože už jsem se v životě také podílela na sjednávání toho, čemu se říká SOFA (Station Of Force Agreement) – smlouva o rozmístění vojsk na cizím území, pokud nebudou známy podmínky SOFA mezi Spojenými státy a Českou republikou, já si jako bezpečnostní politik vůbec neodvažuji říci, zda tady základna má být či nikoliv.
Zajímá se Evropská unie o problematiku umístění raketové základny na území členské země?
Já jsem tuto debatu, přestože jsem členem podvýboru pro bezpečnost a obranu, nezaznamenala. Myslím si, že i v naší veřejnosti panuje poměrně velké zmatení v tom, že to je věc, která smluvně souvisí s transatlantickou bezpečností, jinými slovy řečeno se Severoatlantickou smlouvou. Je to bilaterální otázka mezi Spojenými státy a Českou republikou, proto ani samozřejmě není předmětem jednání Eropské unie.
Autor: Marek Bláha
