Evropané stahují peníze z akciových fondů

24.08.2006
Podle analytiků se jedná o skoro dvakrát silnější odliv než ten, který nastal po teroristickém útoku na USA jedenáctého září 2001.

Manažeři spravující akciové fondy zažili šok. Evropané z nich v červnu celkem stáhli 21 miliard eur. Podle britské analytické firmy Feri-FMI je to skoro dvakrát silnější odliv než ten, který nastal po teroristickém útoku na USA jedenáctého září 2001.
“Jde vskutku o mimořádný odliv, který nepamatujeme,” sdělila Hospodářským novinám z Londýna šéfka zmíněné firmy Diana Mackayová.
Česko však patří mezi několik málo zemí, kde klienty akciových fondů květnový propad na burzách cenných papírů “nerozhodil”. Zdejší fondy spravující akcie zvýšily od počátku letošního roku majetek o 18,5 procenta na více než 28 miliard korun koncem června. Naproti tomu velké fondy v západní Evropě se musely smířit s poklesem aktiv o pět až deset procent.

Kam odtekly peníze?
Od akciových fondů se odvrátili hlavně Italové a také Němci, kteří z nich během května – června stáhli přes čtyři miliardy eur.
Ve Francii, kterou britští experti označují za “evropskou Bastilu investování do akcií”, klienti stáhli z akcií v červnu 1,7 miliardy eur.
Podle Mackayové se největší část peněz z akciových fondů přelila do fondů peněžního trhu, a to díky stoupajícím úrokovým sazbám. Toho využili hlavně Němci a Španělé. “Zvlášť oblíbené jsou dolarové peněžní fondy. Část peněz odtekla do krátkodobých dluhopisů, něco získaly hedgeové fondy,” vysvětluje Daniel Drahotský, který v české Asociaci pro kapitálový trh (AKAT) vede sekci asset managementu.
Jak dodal, stále oblíbenější jsou také “strukturované produkty”, kdy si klient například u banky pořídí termínový vklad, jehož úročení závisí na tom, kam půjde cena ropy, nebo jak se bude vyvíjet poměr mezi cenou zlata a stříbra. Část peněz stažených z fondů končí také na běžných bankovních účtech. Hodí se třeba na dovolenou.
Experti, které oslovil německý list Handelsblatt, hodnotí červnový odliv kapitálu z akciových fondů jako “extrémně silný”. Neočekávají ale žádné vážné dopady. “Neděje se nic, co by mohlo akciové fondy ohrozit,” míní například Christian Wrede z firmy Axa Investment Managers. Poukazuje přitom na předběžná čísla za červenec, podle nichž se zase Němci k akciím vracejí. Ale Italové, kteří v červnu stáhli kolem 3,5 miliardy eur, v červenci vybrali dalších 2,8 miliardy, informovala agentura Bloomberg.

Češi se propadu nelekli
Češi figurují v červnových statistikách britských analytiků jako třetí největší přívrženci investování do akciových fondů. Hned za Portugalskem, kde je ale podíl investic do akcií – podobně jako v Česku – nižší než v západní Evropě.
“Naše zkušenosti ukazují, že země, kde se investuje do akcií méně, prudkými výkyvy trhů tolik netrpí,” dodává Mackayová.
Během června v Česku z podílových fondů, které jsou členy asociace AFAM, celkem odteklo 431 miliónů korun. Klienti si vybírali peníze z fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů – dohromady za skoro 1,3 miliardy korun. Ale ve fondech akciových přibylo 334 miliónů korun. Během července podle včerejší zprávy asociace AFAM přibylo do akciových fondů dalších 235 miliónů korun.
“V Česku do akcií investují hlavně zkušení klienti. Většina z nich během propadu nakupovala, nikoli prodávala,” míní Martin Hanzlík, generální sekretář Asociace fondů a asset managementu (AFAM).
Jak dodal, na druhé straně se nedá mluvit ani o nějakém “zázračném” přílivu.
“I když je již situace mnohem klidnější a akcie za poslední měsíc rostly, především drobní investoři zůstávají po období, kdy akciové trhy těkaly, poněkud ostražití a drží se zpět,” vyjádřil se pro agenturu ČTK Pavel Hoffman, náměstek ředitele IKS KB.
Podle Daniela Drahotského se nejrozumněji chovají ti klienti, kteří investují do akcií průběžně a během náhlých propadů na burzách si zachovávají chladnou hlavu. Podobně jako další experti předpokládá, že příliv do akciových fondů v nadcházejících měsících a hlavně v závěru roku zesílí.
Celková hodnota majetku v otevřených podílových fondech členů AFAM v červenci stoupla na 142,7 miliardy proti červnovým 140,8 miliardy korun. Ale celkové odkupy klientů byly o 121 miliónů korun vyšší než prodeje fondů. Jejich majetek tedy vzrostl díky tomu, že ho zhodnotily, a nikoli kvůli přílivu nového kapitálu, uvádí včerejší zpráva AFAM.

Kolektivní investování v Evropě

Autor: Václav Lavička

Sdílet tento příspěvek